Zelenina
O alergii
Zelenina je nepostradatelnou složkou naší potravy, na které si ceníme obsahu vlákniny, vitamínů, minerálů i jiných mikronutrientů. Zelenina je také první nemléčnou potravinou, která se nabízí od ukončeného 4. měsíce věku.
V užším slova smyslu jde o části většinou jednoletých rostlin, které obsahují okolo 90 % vody, vlákninu, malé množství cukrů a ještě méně bílkovin a rostlinných kyselin. Zeleniny podle druhu většinou obsahují vápník, hořčík a železo, různé antioxidační látky (např. bioaktivní polyfenoly a fenoly-flavonoidy), různé těkavé i jiné aromatické látky, dále vitamin C, vitamíny skupiny B a provitamin A.
Zkřížená alergie a zelenina
Shoda, resp. vysoká podobnost alergenů různých druhů zeleniny, ale i jiných rostlin, je zodpovědná za fenomén, kterému se říká zkřížená nebo křížová reaktivita, v laboratorních podmínkách se mluví o zkřížené senzibilizaci a v klinických případech o zkřížené alergii. Tento fenomén vysvětluje, proč může alergik současně reagovat na různé alergeny – vzdušné i potravinové, včetně více druhů zeleniny. Kupříkladu jarní alergik na stromy může reagovat na mrkev, řapíkatý celer i petrželovou nať (ale také např. na jablko, lískový ořech, kmín nebo fenykl). Tyto alergenní vztah pyly-rostlinné potraviny jsou tak časté, že se můžeme setkat s označením „syndrom celer-pelyněk“ nebo „syndrom celer-bříza-koření“. Naštěstí se projevy této zkřížené reaktivity omezují na dutinu ústní, většinou s pálením a svěděním sliznic (v odborné literatuře se ústní příznaky označují zkratkou OAS = orální alergický syndrom).
Alergeny v zelenině
Alergenem se může stát každá bílkovina, včetně bílkovin obsažených v zelenině. Přestože jich v různých druzích zeleniny opravdu není moc, svůj význam si v moderní alergologii našly. Nejznámější a nejčastější zeleninové alergeny vyžadující zvýšenou pozornost českých alergiků i jejich ošetřujících lékařů jsou:
- Ribonukleázy – střední riziko, termolabilní, příčina OAS a „zelenina-pyl“ syndromů
- Profiliny – malé riziko, také termolabilní, častěji bezpříznakový nález
- Lipid transfer proteiny – vysoké riziko, termostabilní, tj. teplu, ale i trávicím enzymům odolné
Alergologické vyšetření
Při prvním vyšetření se vás lékař bude ptát na minulé i aktuální obtíže, bude cíleně pátrat po souvislostech obtíží s konzumací potravin (typ, množství i úprava potravin, čas, typ i tíže reakce a další). Bude jej zajímat rodinný výskyt alergií i vaše osobní anamnéza, zejména váš dlouhodobý i nynější zdravotní stav. Lékař probere váš jídelníček, vaše stravovacích návyky, vaší lékovou anamnézu, volnoaktivity i zaměstnání. Všechny údaje pomohou stanovit pracovní diagnózu i vyšetřovací plán. Součástí alergologického vyšetření potravinových alergií jsou kožní testy se vzdušnými alergeny (standard) i s nativními potravinami (ze zeleniny se univerzálně používá syrová mrkev, syrový i vařený celer a rajče, testovat se může – až na výjimky jako je např. česnek – v podstatě jakákoli dostupná zelenina), laboratorní vyšetření a v některých případech eliminační a eliminačně-expoziční testy.
Léčba a dieta
Doporučená eliminační dieta u zeleninové alergie se řídí anamnézou i výsledky objektivních vyšetření. Důslednost diety se pak řídí stupněm rizika, který je pro příčinný alergen/alergeny znám. Nejčastěji doporučenou dietou je důkladné tepelné zpracování zeleniny (a případ od případu i jiných rostlinných zkříženě reagujících potravin) před konzumací. Denaturované, tj. víceméně rozpadlé zeleninové ribonukleázy, jakož i zeleninové profiliny alergickou reakci většinou již spustit nedokážou. Přísná dieta, u které se nepovolují ani stopy alergenu, se může teoreticky doporučit u těžké LTP alergie, nebo u těžké zeleninové alergie s anafylaktickou anamnézou, a to i bez ohledu na známý nebo i neznámý příčinný alergen. V našich podmínkách k tomu dojde ale jen u velmi malého počtu pacientů.Každá navržená dietní eliminace se má po čase (měsíce, roky) revidovat. Jakákoli potravinová alergie s věkem může zásadně měnit jak své projevy tak i intenzitu, může se ztrácet, výjimečně i vyhasnout.Dlouhodobá farmakologická léčba se u izolované zeleninové alergie, ale ani u zkřížených reakcí s jinými potravinami, téměř nikdy nedoporučuje. Domlouvá se podávání léků jen dle potřeby. Při OAS, ostatně vzniklém většinou s tichým souhlasem samotného pacienta, se doporučí běžné antihistaminikum (AH) v kapkách nebo v tabletách. Pro tuto příležitost téměř každý pacient nezapomene “své“ osvědčené AH nosit sebou.Naproti tomu řešení těžké akutní reakce, vzniklé např. při nevědomé potravinové nehodě, se musí s pacientem pečlivě probrat předem. V případě rizika anafylaxe musí být alergik vybaven záchrannou injekcí s adrenalinem (autoinjektorem), s praktickou dovedností bezchybné a přitom rychlé aplikace.
První pomoc
Při akutní reakci, která vznikne náhodným neúmyslným pozřením potraviny, kontaktem nebo inhalací alergenu je nutné podat léky, které vám předepsal alergolog. I přes největší opatrnost může dojít k dietnímu omylu nebo chybě, proto je nošení balíčku první pomoci s léky nutné. Alergik nebo jeho opatrovník musí znát příznaky nežádoucí reakce, zajistit první pomoc a neprodleně podat léky podle instrukcí.
Otázky a odpovědi
Pravděpodobně o alergii nejde, sama obtíže vaší dcery neřešte. Uvedené potraviny nepatří mezi nezbytně nutné, jsou lehce nahraditelné jinými druhy zeleniny. Pokud se ale objeví další příznaky, nové reakce na nové potraviny, požádejte svého praktického lékaře o doporučení k odbornému, přednostně k alergologickému vyšetření. Pozn: vaše obtíže s mlékem nebude alergie, ale pravděpodobně půjde o intoleranci mléčného cukru, mléko můžete, ale jen to bezlaktózové.
Ano, jde o projev tzv. zkřížené reaktivity, která je dána ve vašem případě chemickou podobností hlavního alergenu břízy s hlavním alergenem mrkve. Imunologická odpověď, tj. zvýšená produkce alergické protilátky proti březovému alergenu si asi v 1/3 případů najde i podobnou bílkovinu v chemicky „spřátelené“ potravině, u vás v mrkvi. Reakce mezi bílkovinou přijatou ústy a alergickou protilátkou se pak projeví jen na sliznici úst, zřídka kdy i níže v trávicím traktu.
Jednoznačně. Artyčok patří do čeledi hvězdnicovité, spolu s hlávkovým salátem, čekankou, slunečnicí a dalšími. Vyšetření nebude jednoduché, alergické protilátky proti artyčoku náš trh běžně nenabízí, přesto musí být odkrýt podstata reakce, jsou-li např. přítomné příbuzné alergické protilátky, otestuje se kožním testem i samotný artyčok, ale i ostatní potraviny, které dušnosti předcházely. Těmito vyšetřeními se pravděpodobně vyloučí jiný typ reakce, resp. jiný důvod vedoucí k dušnosti. Rozhodně by vše měl řídit specialista, důležité je i poučení, jak se chovat preventivně a při případné recidivě.
Záleží na tom, na kterou celerovou bílkovinu vaše imunita reaguje. Pokud jde o tzv. „Bet v 1“ homologní alergii, jde o zkříženou alergii řapíkatého celeru a hlavního alergenu břízy („Bet v 1“), pak jste zřejmě i pylový alergik. Tato alergie není nebezpečná, omezí se obvykle jen na příznaky v ústech. Pokud ale jde v Česku o méně pravděpodobnou alergii k rizikovému celerovému LTP, pak nelze vyloučit přechod v celkovou reakci. Přesné určení vaší alergie je ale výhradně na vašem alergologovi, podle objektivních vyšetření, zejména podle krevních testů, se navrhne další postup.
Rozhodnutí vašeho alergologa bylo jistě dáno zjištěním vyšší koncentrace alergickým protilátek k potravinovým alergenům. S vysokou pravděpodobností je o tzv. „Bet v 1“ homologní zkříženou alergii mezi hlavním alergenem pylů stromů („Bet v 1“) a mezi alergeny ovoce a zeleniny, které nejsou odolné teplu. Návrh diety byl správný, v některých případech může mít i po mnoha letech efekt. Pokud jste však žádné zlepšení ekzému ani po 1-2 měsících nezaznamenala, v této dietě nemá smysl dále pokračovat.
Pokud jde o zkříženou reaktivitu mezi alergeny pylů a alergenem rajčete, mohla by skutečně pylová vakcína částečně pokrýt i vaší potravinovou alergii. Obecně řečeno pokryje, ale jen v menším procentu případů pravé zkřížené alergie. O zkříženou reaktivitu jít ale ani nemusí, v případě rajčete dokonce nemusí jít ani o alergii. Ke správné odpovědi by měly pomoci další vyšetření.
S vysokou pravděpodobností o alergii nejde, i když by se takto mohla česneková alergie vzácně projevovat. Typuji na nesnášenlivost s podrážděním žlučníku, v horším případě i slinivky. Poraďte se se svým praktickým lékařem, který vás pravděpodobně odešle na příslušná vyšetření (krevní náběry, ultrazvuk břicha, gastroenterolog apod.). A česnek tak jako tak dál už nejezte.
