Ovoce
O alergii
Co je ovoce? V užším slova smyslu jde o plody, plodenství nebo semena víceletých (vytrvalých) semenných rostlin, většinou dřevin, méně často bylin.Celosvětová obliba ovoce přednostně spočívá v ovocné sladkosti. Ovoce, např. jablko, hruška nebo hrozny, obsahují v průměru 12 % sladkých cukrů, a to cukr řepný (sacharóza), ovocný (fruktóza) anebo hroznový (glukóza). V některých druzích mohou cukry přesáhnout i 20 % hmotnosti ovocného plodu (banán, třešně). Pro srovnání, v běžné zelenině se pohybuje obsah cukrů většinou do 6 %.
„Každý den jablko, od nemocí daleko“ – u řady ovoce byl skutečně prokázán příznivý účinek na lidské zdraví. Pokud si odmyslíme pozitivní úlohu ovoce jako „rychlé svačinky“ (rychlá energie), pak musíme ocenit obsah vlákniny (u jablka až 3 %), draslíku (např. v meruňce, kiwi, banánu a nejvíce v avokádu), hořčíku (např. v lesním ovoci, kiwi, banánu a avokádu), vitaminu C (např. v citrusech, jahodách a nejvíce v kiwi), vitaminů skupiny B (rekordmanem je avokádo) a významných antioxidantů (polyfenolů, resp. flavonoidů, např. resveratrol v hroznech, kvercetin v jablku nebo antokyany v jahodách, malinách i borůvkách).
Zkřížená alergie a ovoce
Chemicko-strukturální podobnost bílkovin-alergenů různých druhů ovoce je zodpovědná za jev, kterému se říká zkřížená (popřípadě křížová) reaktivita. Objektivní potvrzení tohoto fenoménu, například zjištění vyšších koncentrací alergických protilátek proti většímu počtu druhů ovoce, ale bez klinických projevů, vypovídá o zkřížené senzibilizaci. Pokud při zkřížené senzibilizaci dojde i ke klinické manifestaci, pak se hovoří o zkřížené alergii. Tento fenomén vysvětluje, proč může alergik současně reagovat na ovocné, ale i zeleninové, ořechové nebo sezónní (např. pylové) rostlinné alergeny. A tak jarní alergik na stromy může při konzumaci zareagovat na syrové neoloupané jablko, broskev, třešeň nebo jahodu (dále např. celer, lískový ořech nebo kmín). Tato podobnost alergenů stromů, ovoce a zeleniny může nést i svůj konkrétní název „syndrom jablko-bříza“ nebo „syndrom jablko-bříza-celer“. Projevy takovéto zkřížené alergie se většinou soustředí jen na jazyk a na sliznice patra i dásní. Svědění, pálení a otoky se v této lokalizaci celosvětově označují jako OAS – orální (ústní) alergický syndrom.
Alergeny v ovoci
Alergenem se může stát, až na vzácné výjimky, pouze bílkovina. V ovoci je bílkovin málo, v běžném ovoci do 1 %, nejvíce v avokádu 2 %, přesto se ovoce stává alergenem poměrně často. To svědčí o jednom ze základních pravidel alergologie, k vyvolání reakce může stačit i nepatrné množství příčinného alergenu. Mezi ovocné alergeny, které by měl znát každý alergik na ovoce, patří:
- Ribonukleázy – střední riziko, termolabilní (citlivý k vyšším teplotám), příčina OAS a syndromů „ovoce-pyl“, chrání před napadením predátory, proto bývají více u povrchu ovocného plodu (slupka)
- Profiliny – malé riziko, také termolabilní, převaha bezpříznakové senzibilizace
- Lipid transfer proteiny – vysoké riziko, termostabilní, tj. teplu (ale i trávicím enzymům) odolné
- Thaumatiny – střední až vysoké riziko, termostabilní, méně častá alergie
- Chitinázy – střední až vysoké riziko, termostabilní, méně častá alergie druhově specifické (pro jediný druh ovoce), např. Actinidin nebo Kiwellin pro kiwi
Alergologické vyšetření a ovoce
Při prvním vyšetření se vás lékař bude ptát na minulé i aktuální obtíže, bude cíleně pátrat po souvislostech obtíží s konzumací ovoce – druh/druhy ovoce, množství ovoce, tepelná úprava, typ i tíže prodělané reakce, doprovodné faktory (např. námaha, alkohol) apod. Bude jej zajímat vaše pylové obtíže, rodinný výskyt alergií i vaše osobní anamnéza, zejména váš dlouhodobý i nynější zdravotní stav. Lékař probere váš jídelníček, vaše stravovacích návyky, vaší lékovou anamnézu, vaše zájmy, vaše zaměstnání. Všechny údaje pomohou stanovit pracovní diagnózu i vyšetřovací plán. Součástí alergologického vyšetření potravinových alergií jsou kožní testy se vzdušnými alergeny (standard) i s nativními potravinami (z ovoce se univerzálně používá syrové jablko a banán, v podstatě se ale může otestovat jakékoli ovoce, co přinesete k vyšetření), cílené laboratorní vyšetření a zcela ve výjimečných případech eliminačně-expoziční testy.
Dieta a léčba ovocné alergie
Dieta bude mít úspěch jedině v případě vysazení všech alergenů, což předpokládá pečlivé vyšetření a tím i přesnou diagnózu. Doporučená eliminační dieta u ovocné alergie se řídí zejména anamnestickými údaji i výsledky objektivních vyšetření (kožní i krevní testy). Důslednost diety se pak řídí stupněm rizika, který je pro příčinný alergen/alergeny znám. Nejčastěji doporučenou dietou je oloupání (jablka) anebo tepelné zpracování ovoce (a případ od případu i jiných rostlinných zkříženě reagujících potravin) před konzumací. Denaturované, tj. víceméně rozpadlé ovocné ribonukleázy i profiliny spustit alergickou reakci nedokážou. Přísná dieta, u které se nepovolují ani stopy alergenu, se může teoreticky doporučit u těžké LTP, chitináza nebo thaumatin alergie. Platí to i u konkrétní ovocné alergie s anafylaktickou anamnézou, a to i bez ohledu na známý/neznámý příčinný ovocný alergen. V našich podmínkách k tomu dojde naštěstí ale jen u malého počtu pacientů.Každá navržená dietní eliminace se má po čase (měsíce, roky) revidovat. Jakákoli potravinová alergie s věkem může zásadně měnit jak své projevy tak i intenzitu, může se ztrácet i vyhasnout.Dlouhodobá farmakologická léčba se u izolované ovocné alergie, ale ani u zkřížených reakcí s dalšími rostlinnými potravinami, téměř nikdy nedoporučuje. Domlouvá se podávání léků jen dle potřeby. Při OAS, ostatně vzniklém většinou s tichým souhlasem samotného pacienta, se doporučí běžné antihistaminikum (AH) v kapkách nebo v tabletách. Ostatně pro tuto příležitost téměř každý pacient nosí osvědčené AH i bez lékařského posvěcení s sebou.Naproti tomu řešení těžké akutní reakce, vzniklé např. při nevědomé potravinové nehodě, se musí s pacientem pečlivě probrat předem. V případě rizika anafylaxe musí být alergik vybaven záchrannou injekcí s adrenalinem (autoinjektorem), s praktickou dovedností bezchybné a přitom rychlé aplikace.
Otázky a odpovědi
Vypadá to na zkříženou alergii mezi hlavním alergenem stromů a alergeny malvic a peckovic.O jarní pylové alergii ale nemluvíte. Každopádně platí zásada, potraviny, které způsobují prokazatelně obtíže, je třeba na čas vyloučit z jídelníčku. Dále je potřeba péče alergologa, který zmíněnou zkříženou reakci nejspíš objektivně potvrdí. Tento typ zkřížené reakce, přestože je nepříjemný, tak není nebezpečný. Výjimečně by ale mohlo jít o vážnější alergii – srovnejte si, prosím, malé riziko Bet v 1 (zřejmě váš případ) s vysoký rizikem LTP alergie v této kapitole. Opět vám přesněji neodpoví nikdo jiný, než váš ošetřující alergolog.
S vysokou pravděpodobností o alergii skutečně jde, a to o alergii rizikovou, nebezpečnou. Jde-li o rizikový broskvový alergen LTP (lipid transfer protein), ovšem může potvrdit jen váš alergolog, a to až po pečlivém vyšetření. V takovém případě se musíte broskvím – a možná i příbuzným potravinám s obsahem LTP – bezpodmínečně vyhýbat. Každá další reakce může být totiž horší a horší, alergik musí o tomto riziku vědět a na nehodu musí být i tak dobře připraven. Má být vybaven záchranným injekčním adrenalinem (speciální injekce přizpůsobená k použití samotným pacientem). Tak nespoléhejte na náhodu a svěřte se do rukou specialisty.
Předně je potřeba říci, že na 99 % nejde o alergii. Reagujete na látky, na které jsou některé druhy vín bohaté, tzv. biogenní aminy. Přibližně 5 % populace reaguje na dávky těchto aminů, které ostatním vadit nemusí. Na případné reakci se nepochybně účastní i spojení s alkoholem. Nejde o vážnou reakci, tedy pokud nevypijete litry dva. Obvykle pomůže tableta enzymu diaminooxidázy (štěpí biogenní aminy) nebo i běžné antihistaminikum užité před plánovanou konzumací malého množství vína. Takže na 99 % víno oželet nemusíte, ale i při preventivním podání tablety rozhodně omezte množství, napijte se s mírou, jen na pohodu.
