Dobrý den,
Dcera 8 měsíců atopický ekzém.Diagnostkováno ABKM dětskou lékařkou.Od 5 držím bezmléčnlu dietu.(kojím)
Testy na alergologii neukázaly , žádne alergie.Zatím po telefonnim rozhovoru s lékařkou. Ale i tak dietu stále držim.
Dceři se na tváři stále objevuje ekzém, nepřikládam ho k.realci na potraviny.
Ale asi 4 dny přišla do kontaktu při kojeni s prsem na kterým jsem z důvodu zánětu v něm dávala tvaroh a špatne otřela. A tvář se zhoršila.Může znači reakci na kravsklu bílkovinu?
Kdy začit zkoušet zařazovat mléko a jak prosím?
Dobrý den,
že při kojení držíte bezmléčnou dietu je zcela správné rozhodnutí. Atopický ekzem malého kojence může být udržován i zhoršován přednostně bílkovinami kravského mléka (BKM), resp. savčích mlék (kozí, ovčí). Nemusí tomu ale tak být vždy, záleží na více okolnostec. Za prvé na době vzniku ekzému – čím dříve (před třetím měsícem věku), tím spíše může jít o ABKM. Za druhé – čím větší plocha je ekzémem postižena (ekzém generalizovaný), tím spíše může jít o ABKM. A naopak, pokud ekzem vznikl až v tom 5.měsíci a pokud je/byl jen lokalizován na známých místech (v ohybech, na tvářích) pak sebepřísnější dieta bez BKM nemusí pomáhat tak, jak bychom to o ní očekávali.
Kontaktní dermatitida na mléko vzniknou mohla, nemyslím si však, že by to měl být důvod odložit zařazení kr. mléka do vašeho jídelníčku. Nelze ani podceňovat možný vliv samotného zánětu v prsu. Každý zánět je totiž zdrojem zánětlivých chemických faktorů, my jim říkáme cytokíny, které také mohou lokálně podráždit kůži kojence. Pokud nebyla alergie na BKM laboratorně prokázána (tj. nebyly potvrzeny zvýšené protilátky IgE), pak jde o tzv. non-IgE alergii. Při stabilním stavu to umožňuje expozici přes MM v podobě jedné malé mléčné porce do vašeho jísleníčku, a to již 3.měsíc od eliminace, což je vlastně, počítám-li dobře, už nyní. Pokud si na to netroufáte, můžete mléko zařadit až po 4, 5, resp. po 6 měsících od eliminace. Riziko této opatrnosti je ale v tom, že by se expozice přes vaše MM – nepochybně šetrnější, nemusela pro neplánované ukončení kojení už uskutečnit.
s úctou martin fuchs
Dobrý den, syn atopik, stále se vrací ekzém. Jaký máte prosím názor na test potravinové intolerance pro cca 50 druhů potravin? Jsou přesní? Můžeme jim věřit? Stojí kolem 2500,-. K alergologovi jdeme až v lednu. Může sám alergolog nabídnout podobný test hrazený ze zdravotního pojištění?
Děkuji
Dobrý den,
žádné peníze za toto vyšetření neutrácejte. Jde o vyšetření specifických IgG protilátek proti 50 potravinám, které laboratoře stále rády nabízejí. Nemají však vůbec žádnou výpovědní hodnotu, skutečně vůbec žádnou. Naše odborná společnost se k vyšetřování IgG protilátek postavila jednoznačně, k diagnostice potravinové alergie ani potravinové intolerance prostě nepatří. Specifické IgG by také neměla proplácet žádná pojišťovna. Protilátky proti potravinám typu IgG tvoříme víceméně všichni, ať atopici/neatopici nebo alergici/nealergici, a to zcela přirozeně podle konzumace. Např. mí atopičtí vnuci jedí 2 až 3 mléčné porce denně, mají tak logicky vyšší sIgG proti mléčným bílkovinám. Dietu nedrželi, držet nemusí, nemluvě o tom, že by jim tato dieta atopické projevy nevyřešila.
Jiná otázka je vyšetření specifických alergických IgE, o tom se rozhodne na alergologii v lednu 2024, ale až podle anamnézy, věku (nepíšete, je to vždy dost důležité), stravy, typu ekzému, dosavadní péče a zejména až dle úsudku indikujícího alergologa. Potravinová alergie (ale jen ta sIgE) jako možná příčina ekzému s věkem ustupuje, v kojeneckém věku je poměrně častá, v předškolním prudce vyklesává, ve školním je víceméně vzácná.
Takže závěrem, sIgG protilátky nevyšetřovat a pokud si je přece jen kdokoli vyšetřit nechal, pak podle nich v žádném případě nenasazovat eliminační dietu. To by totiž nebyla jen malá chybička, ale chyba zásadní, v určitých případech až kontraproduktivní.
Věřte a svěřte se alergologům a dermatologům,
s úctou martin fuchs
Dobrý den, dcera (15 měsíců) má z krve diagnostikovány potravinové alergie (vypsány níže) – jsou mezi nimi i ryby (na konci). Mám dotaz, zda je možné podávat rybí olej (např. mollers) s těmito alergiemi. Ráda bych ji nějakym způsobem doplňovala omega 3.
Na testy jsme šli kvůli ekzému a astmatu. Reakce na ryby nebo luštěniny (před diagnózou) se projevilo zčervenáním a kopřivkou v místě dotyku. Zhoršený dech a sípání se objevovalo nahodile, nedokážu říct, zda to mohlo způsobit jídlo, námaha nebo jiné podněty (ale nikdy to nebylo hned po jídlo, spíš to přicházelo po probuzení).
arašid v Ara hl 1,63
čočka 1,84 hrách 0,76
soja 11S globulin 0,98 lupina 0,39
kešu 3,81 v S albulionu 4,15 lískový ořech 11S albumin 5,59 7S globulin 4,04 mandle 3,68 vl. ořech 11S globulin 6,1 pistácie 13,79
bílek 2,06 positivní komponenty jen lysosym 6,12 parvalbumin losos 7,04 sleď 2,64
Dobrý den,
než odpovím, tak si dovolím upřesnit názvosloví.
Alergie je klinicky manifestní senzibilizace. Samotná senzibilizace vyjadřuje jen objektivní potvrzení vyšších sIgE.
U vaší dcery je něco senzibilizace (např. zřejmě ořechy) a jen něco se projevuje, jak píšete u ryb a luštěnin, jen po kontaktu, tj. lokální reakcí.
.
A teď konkrétně (asi dle metody ALEX, jen hádám)
1. objevily se, zatím jen hraničně, luštěninový vicilin = 7S (arašíd, asi i hrách a čočka) a zřejmě i legumin = 11S (také nejspíš v hrachu, čočce a také sóje).
2. dále jsou vyšší ořechové alergeny (zatím asi BEZ klinické odezvy)
… jednak opět vicilin (lískový o.)
… dále opět legumin (lískový o. a vlašský o.)
… a potenciálně ještě rizikovější 2S-albumin (kešú, určitě i pistácie)
… pozn: 11S albumin neexistuje, tak buď jde o lískooříškový legumin nebo 2S-albumin
3. málo obvyklý lysosym vajíčka, který většinou v tepelné úpravě nečiní obtíže
4. parvalbumin lososa (přes 7, tj. cca 20 x nad normu) a sledě (přes 2) minimálně “zdvihají prst” před rizikem konzumace, zejména při pozorování kontaktní reakce.
.
Odpověď na otázku, zda – v tomto případě pozitivního lososa a sled – podávat rybí olej, není jednoduchá.
Výrobci obsah parvalbuminu (pocházet by měl jen z rybí svaloviny) ve svém omega-3 produktu neudává. Jako zdroj výrobci totiž udávají většinou tresčí játra, nikoli svalovinu, tak by tam parvalbumin z logiky technologické přípravy věci být neměl. Byť vám to zaručit nemohu, osobně bych se olejového přípravku z tresčích jater osvědčené firmy ani moc nebál.
.
Drobné 2 poznámky na závěr, i když se neptáte:
První:
Dítě s astmatem (které vaše dítě nepochybně má) a se senzibilizací na rizikové potravinové alergeny, včetně ořechů, luštěnin a ryb, by mělo mít astma pod kontrolou v podobě trvale farmakoprevence inhalačními kortikosteroidy. Nepíšete, ale předpokládám, že tomu tak je. Lhostejno, zda astma s konzumací potravin souvisí nebo nikoli.
Druhá:
Vzhledem k tomu, že se neptáte na ořechy, tak předpokládám, že je dcera nesmí konzumovat. Tento preventivní zásah, byť jakkoli logický, však nemá oporu v medicíně založené na důkazech. Osobně bych stopy ořechů (v těstech) neřešil, ale opravdu jen stopy.
.
s úctou martin fuchs
Dobry den, rad bych Vas poprosil o nazor. Nase 2,5 leta dcera mela problem s dlouhobejsimi prujmy, kaslem, vetsi nemocnosti, nechutenstvim a ekzemem. Na alergologii ji pani doktorka udelala ALEX test a na zaklade nasledujich vysledku (IgE celkove CLIA 115 kU/l, kravske mleko 0,61 kU/l, kr.ml. kasein nBos D8 0,37 kU/l, kasein IgG4 > 50000, kravske mleko IgG4 > 50000, Anti-kravske mleko IgE – ELIS 47,5, anti-Kasein IgG (ELISA) 2,1) diagnostikovala silnou intoleranci na kravske mleko a doporucila mlecne vyrobky uplne vypustit. Kravske mleko jsme vysadili (pred 3 mesici), ale příznaky se moc nezlepsily. Navic dle naseho pediatra hodnoty techto ukazatelu o intoleranci nesvedci a naopak ukazuji, ze nase dcera mleko toleruje a muze ho dale pit. Poprosil bych radu, ke kteremu nazoru se klonite, pripadne zda by bylo mozne vysledky s Vami dale konzultovat.
Dobrý den,
odpověď si dovolím začít nemedicínským “ach jo”. Zaslaným výsledkům totiž chybí “štábní kultura”. Píšete o ALEX, to je vyšetření až 300 specifických IgE protilátek (sIgE), kde vychází – pokud jsem správně pochopil – hraniční jen KM, a lehce nad normu mléčný kasein (Bos d8, nad 2 kU/l). ALEX pro diagnostiku mléčné senzibilizace ale není vůbec vhodný, ba právě naopak. Pak píšete, že jiný IgE proti kravskému mléku je naopak extrémně vysoké (přes 47 kU/l při normě do 0,3), což je nepochybně vyšetřeno jinou metodikou než ALEX (typuji pravděpodobně CAP Phadia?). To by mělo potvrzovat mléčnou senzibilizaci, rozhodně nikoli intoleranci, to je opravdu jiná diagnóza, a poukazovat na možný, klinicky manifestní problém, tj. na pravou mléčnou alergii – ABKM. Dle mého to jasná ABKM i byla, jen mne překvapuje, že dcera do vysazení BKM nereagovala časnou reakcí, např. kopřivkovou vyrážkou, zvracením, dušností a tak. Ostatně kašel, nechutenství a ekzém by projevem ABKM být mohly, jistě ale ne v době, kdy již 3 m. drží dietu. Každopádně kr. mléko s těmito nálezy dcera zatím tolerovat s vysokou pravděpodobností nebude.
Dále píšete o protilátkách IgG, ty by se vůbec neměly vyšetřovat, natož jakkoli interpretovat. Ale nešť – jsou vysoké asi proto, že se u vaší malé slečny začal nastavovat proces, kterému se říká imunologická tolerance, v tomto případě se dceřina imunita snažila tolerovat BKM, konkrétně ten kasein, který by v CAP Phadia vyšel asi stejně vysoký, jako kravské mléko. A možná jsou i blokujícím důvodem, proč nepopisujete klasické časné alergické obtíže.
Potud snaha o návrat ke “štábní kultuře”, ale opravdu netuším, zda se mi to podařilo.
Co dál?
Dieta BEZ BKM, resp. jak oblíbeně píši BEZ BŽM (bílkovin živočišných mlék), časem kontrola sIgE mléčných molekul (kasein, syrovátku), a to výhradně metodou CAP Phadia. Viděl bych to na 3-4 m. po posledním vyšetření, tj. asi už teď nemýlím-li se.
Poznámka stranou – k tomu určitě vyšetřit i sIgE vejce a lepek, u kterých ALEX vyšetření relevantní výsledky rovněž nenabízí, a také autoprotilátky typu a-tTG (omluva, podrobně nevysvětluji).
Pouze podrobná znalost o klinickém obraze v čase, která mi logicky chybí, společně s dynamikou sIgE ukáže, jak dál s dietou, popř. s re-expozicí, a to kdy, jak, kde a čím.
Konzultace dalších výsledků je jistě teoreticky možná, ošetřujícím se tak ale nestanu. Spíše nechtěným posuzovatelem i potenciálním kritikem, k jistě malé radosti vašich ošetřujících. Ostatně paralelní konzultace, jakkoli z vaší strany pochopitelná, není korektní ani k vašim ošetřujícím lékařům, ale ani ke mně. Něco jiného by bylo, kdyby o této naší aktivitě byli obeznámeni všichni zúčastnění a otázky by byly adresovány i z jejich strany.
S úctou mf
Dobrý den, prosím Vás, budu se to snažit zkrátit. Vždy jsem myslela, že když se objeví reakce na potravinu. Např. Zcervenani kolem úst tak se jedna o alergii a hotovo. Dcerka měla abkm. Nyní reakce na jablko, kořenovou zeleninu, žito, cibule/cesnek… kamarádka mi říkala, ať ji nabidnu tuto potravinu i 5x a ze poté už by se nemusela osypat. Opravdu? Už nevím jak postupovat. Potraviny přibývají. Dekuji mnohokrát.
Dobrý den,
zčervenání kolem úst nemusí znamenat alergii a tak by nemělo být důvodem k vysazení domnělé příčiny reakce. Zde je místě stručně vysvětlit, co je to alergie. Jde o specifickou imunologickou odpověď na konkrétní alergen (i v případě potravin musí jít o bílkovinu). Za specifickou reakci je odpovědná alergická protilátka – imunoglobulin E (IgE) -zaměřená právě proti konkrétní bílkovině. Jinými slovy by vaše dcerka musela mít v sobě alergické protilátky proti jablku, mrkvi, celeru, žitu, cibuli i česneku. A troufnu si říci, že to na 100 % nemá, i když ještě nebyla podrobněji vyšetřena. Takže musí jít o jinou, nespecifickou reakci. Takových spouštěč§, co nespecificky ovlivňují kůži i sliznice je habaděj. Typuji na podráždění nervově-cévní, např. zčervenání po kyselém, v teple, na slunci, působením vazoaktivních aminů a celá řada dalších příkladů. Některé látky biogenní povahy by mohly být a jistě i jsou ve jmenovaných rostlinných potravinách. Domnívám se, že vaše dcera má jen citlivější pokožku, ne pravou alergii. Vysazováním podezřelých potravin jen na základě zčervenání kolem úst se tak pravděpodopně dopouštíme větší chyby, než např. zkoušet jablíčko dál. V tomto bodu má vaše kamarádka v podstatě pravdu. Pokud se přeci jen u dcery po prvním kroku (ABKM) objevuje krok druhý, o čemž ale opravdu silně pochybuji, nezůstane jen u zčervenání kolem úst. Poznámka na závěr: pro podobné dotazy je důležité uvádět i časové souvislosti, včetně věku dítěte.
S úctou martin fuchs
Dobry den, pan doktor, prosila by som o radu. Nasej 6 mesacnej dcere sa po prvom ockovani Hexacima + Prevenar zacali objavovat stopy krvi a hlien v stolici. Dva mesiace som na bezmliecnej diete + soja, hovazdie, vajce, kuracie. Aktualne som na eliminacnej diete (8 potravin), pocas ktorej som sa snazila zistit, co jej vyhovuje a potraviny pridavat. Napriek tomu sa stopy krvi vyskytli – jedna sa o jemne nitky krvi, niekedy menej ako mm, inokedy 2-3 mm. V priemere 2-3 kusy v stolici, v ktorej je krv. Napriklad 4 dni je stolica v poriadku (zlta ,bez hlienu, bez krvi), potom stopy v 2 plienkach a potom je zasa isty cas pokoj.
Inokedy su stopy krvi aj 3 dni po sebe. Konkretne za mesiac jul to bolo 12 dni so stopami krvi v stolici.
Neviem odsledovat co dcere vadi, kedze 3 tyzdne jem to iste a stopy krvi sa vyskytnu, ale nepravidelne, nie stale. Je plne dojcena.
Krvi nikdy nebolo vela, dcera bolesti nema, prospieva. Na gastre to uzavreli ako ABKM, na alergo mame termin vo februari.
Caka nas druhe ockovanie – je prosim vhodne podat ho aj ked sa stopy krvi stale vyskytuju? Nemozem podanim ockovania dcere nejako ublizit?
Je lepsie pre alergika tieto ockovania podat oddelene?
Viem dcere pomoct aj inym sposobom ako hladanim alergenov cez materske mlieko? Mam pocit, ze sa tocim v kruhu.
Dobrý den,
omluva za pozdější odpověď (dovolená).
Diagnóza dítěte zní alergická proktokolitida, možná jen prostá proktitida = alergický zánět posledního úseku tlustého střeva (zkratkou FPIAS – food protein-induced allergic proctocolitis), kterou nejčastěji spouští BKM (bílkoviny kravského mléka), velmi zřídka i jiné potraviny, zejména pokud je dítě kojeno. Vámi udávané potraviny (soja, hovazdie, vajce, kuracie), resp. jejich bílkoviny se vlastně ani do mateřského mléka (MM) nedostávají v potřebném množství tak, aby způsobovaly nějakou imunologickou odpověď. Takže nejsou v tomto množství schopny vyvolávat střevní imunologickou reakci dítěte. Proto vaše dieta (8 potravin) je zcela zbytečná až škodící, a to i pro vás. Drobné nitky krve ve stolici, při dobrém prospívání, bez bolestí, s normálním chováním se ostatně často ani nemusí řešit (a ve světě se běžně opravdu ani neřeší). Dodržování eliminace BKM by mělo trvat okolo 6 m., pak zkusit re-exponovat (přes MM nebo napřímo). Potud k dietě.
FPIAS i jiné projevy ABKM se mohou zhoršovat nepotravinovým, tzv. antigenním podnětem s očekáváním imunologické odpovědi dítěte – stres (zátěž fyzikální, chemická, alergická i jiná), infekce (a to i ta bezpříznaková) a také očkování. To se u vás i stalo, došlo však jen k prosté proktitidě, tedy nic dramatického. Pokračovat v očkování dle mého můžete, správná úvaha je, že očkovat odděleně. Jinými slovy bych pokračování vřele doporučoval, riziko neočkování je totiž mnohem vyšší (černý kašel aj.), než riziko zhoršení proktitidy, tedy pravděpodobně jen přechodného objevení se nepohody a více nitek krve ve stolici. Ale rozhodnutí je, pravda, na vás. Kdyby šlo o mé vnouče, už by mělo minimálně 2 Hexy a 2 Prevenary, ne-li po 3 obojího.
s úctou
martin fuchs
Prosím o názor, u syna 2 roky na ekzém zabrala eliminační dieta s aminokyselinovou náhradou (Neocate). ABKM z krve potvrzena nebyla. V minulosti jsem synovi několikrát zkusila zařadit zpět mléčné výrobky, ale neprocházely, vždy synovi vyjel ekzém. Nyní jsem asi měsíc přešla na vysoké štěpení (Nutrilon allergy care), zkouším bezlaktózové jogurty, sýry. Když už se to zdálo OK, tak se objevily ložiska ekzému – ruce, nohy. Co mám dělat, vrátit se k eliminaci?
jaká je diagnóza?
s vysokou pravděpodobností šlo o ABKM bez účasti alergických protilátek (non-IgE alergie) s kožní manifestací v podobě ekzému
kdy a čím se alergie projevila?
zřejmě šlo o velmi časnou manifestaci ekzému někdy v prvním půlroce věku (to ale neupřesňujete), zkušenost napovídá, že u pozdějšího objevení ekzému by dieta bez BKM neměla takový úspěch
délka eliminační diety?
od nasazení úspěšné diety uběhl pravděpodobně více než rok, možná i déle. To je pro ústup non-IgE ABKM více než dost.
kdy došlo k návratu ekzému?
píšete až po 1 měsíci, tento čas jednoznačnou spojitost jen s BKM už víceméně zpochybňuje
má tedy ekzém spojitost s re-expozicí BKM?
možná vás překvapím, ale v tomto věku (v prvním roce bych byl ale pesimističtější) zásadní spojitost mít už nemusí, zejména při měsíční pauze od expozice BKM.
Ekzém je zánětlivé onemocnění kůže, kde s věkem může hrát roli čím dál tím více faktorů, krom alergických i faktory fyzikální, chemické, infekční, stresové a další. Ve 2 letech nějakou formou ekzému má více než 10 % batolat, a rozhodně ne všichni budou mít ABKM, resp. odhadem ani ne desetina batolat s ekzémem. Vašim obavám rozumím, máte pocit, že ekzém se vrací s návratem BKM. Já ten pocit stejný nemám, a to i vzhledem k omezené lokalizaci ekzému (ruce, nohy), nejde o rizikovou, na potravině závislou generalizaci ekzému na celé tělo.
co závěrem?
re-expozice BKM po úspěšné eliminaci je rozhodnutí velmi, velmi potřebné a žádoucí. Přináší mnohem více výhod (my tom u říkáme učeně “umožníme návrat imunologické tolerance k BKM”), než dílčích a méně nebezpečných neúspěchů, kam by návrat ložiskového ekzému, pravda, mohl patřit. Osobně bych navrhoval ekzém pečlivě ošetřovat lokálně a pokračovat v menší expozici BKM v podobě “pár lžiček jogurtu” denně. V opačném případě, tj. návratem k eliminaci se potřebné nastavení tolerance nejen opozdí, ale i ztíží.
Dobrý den,
Dcera 8 měsíců atopický ekzém.Diagnostkováno ABKM dětskou lékařkou.Od 5 držím bezmléčnlu dietu.(kojím)
Testy na alergologii neukázaly , žádne alergie.Zatím po telefonnim rozhovoru s lékařkou. Ale i tak dietu stále držim.
Dceři se na tváři stále objevuje ekzém, nepřikládam ho k.realci na potraviny.
Ale asi 4 dny přišla do kontaktu při kojeni s prsem na kterým jsem z důvodu zánětu v něm dávala tvaroh a špatne otřela. A tvář se zhoršila.Může znači reakci na kravsklu bílkovinu?
Kdy začit zkoušet zařazovat mléko a jak prosím?
Děkuji
Dobrý den,
že při kojení držíte bezmléčnou dietu je zcela správné rozhodnutí. Atopický ekzem malého kojence může být udržován i zhoršován přednostně bílkovinami kravského mléka (BKM), resp. savčích mlék (kozí, ovčí). Nemusí tomu ale tak být vždy, záleží na více okolnostec. Za prvé na době vzniku ekzému – čím dříve (před třetím měsícem věku), tím spíše může jít o ABKM. Za druhé – čím větší plocha je ekzémem postižena (ekzém generalizovaný), tím spíše může jít o ABKM. A naopak, pokud ekzem vznikl až v tom 5.měsíci a pokud je/byl jen lokalizován na známých místech (v ohybech, na tvářích) pak sebepřísnější dieta bez BKM nemusí pomáhat tak, jak bychom to o ní očekávali.
Kontaktní dermatitida na mléko vzniknou mohla, nemyslím si však, že by to měl být důvod odložit zařazení kr. mléka do vašeho jídelníčku. Nelze ani podceňovat možný vliv samotného zánětu v prsu. Každý zánět je totiž zdrojem zánětlivých chemických faktorů, my jim říkáme cytokíny, které také mohou lokálně podráždit kůži kojence. Pokud nebyla alergie na BKM laboratorně prokázána (tj. nebyly potvrzeny zvýšené protilátky IgE), pak jde o tzv. non-IgE alergii. Při stabilním stavu to umožňuje expozici přes MM v podobě jedné malé mléčné porce do vašeho jísleníčku, a to již 3.měsíc od eliminace, což je vlastně, počítám-li dobře, už nyní. Pokud si na to netroufáte, můžete mléko zařadit až po 4, 5, resp. po 6 měsících od eliminace. Riziko této opatrnosti je ale v tom, že by se expozice přes vaše MM – nepochybně šetrnější, nemusela pro neplánované ukončení kojení už uskutečnit.
s úctou martin fuchs
Dobrý den, syn atopik, stále se vrací ekzém. Jaký máte prosím názor na test potravinové intolerance pro cca 50 druhů potravin? Jsou přesní? Můžeme jim věřit? Stojí kolem 2500,-. K alergologovi jdeme až v lednu. Může sám alergolog nabídnout podobný test hrazený ze zdravotního pojištění?
Děkuji
Dobrý den,
žádné peníze za toto vyšetření neutrácejte. Jde o vyšetření specifických IgG protilátek proti 50 potravinám, které laboratoře stále rády nabízejí. Nemají však vůbec žádnou výpovědní hodnotu, skutečně vůbec žádnou. Naše odborná společnost se k vyšetřování IgG protilátek postavila jednoznačně, k diagnostice potravinové alergie ani potravinové intolerance prostě nepatří. Specifické IgG by také neměla proplácet žádná pojišťovna. Protilátky proti potravinám typu IgG tvoříme víceméně všichni, ať atopici/neatopici nebo alergici/nealergici, a to zcela přirozeně podle konzumace. Např. mí atopičtí vnuci jedí 2 až 3 mléčné porce denně, mají tak logicky vyšší sIgG proti mléčným bílkovinám. Dietu nedrželi, držet nemusí, nemluvě o tom, že by jim tato dieta atopické projevy nevyřešila.
Jiná otázka je vyšetření specifických alergických IgE, o tom se rozhodne na alergologii v lednu 2024, ale až podle anamnézy, věku (nepíšete, je to vždy dost důležité), stravy, typu ekzému, dosavadní péče a zejména až dle úsudku indikujícího alergologa. Potravinová alergie (ale jen ta sIgE) jako možná příčina ekzému s věkem ustupuje, v kojeneckém věku je poměrně častá, v předškolním prudce vyklesává, ve školním je víceméně vzácná.
Takže závěrem, sIgG protilátky nevyšetřovat a pokud si je přece jen kdokoli vyšetřit nechal, pak podle nich v žádném případě nenasazovat eliminační dietu. To by totiž nebyla jen malá chybička, ale chyba zásadní, v určitých případech až kontraproduktivní.
Věřte a svěřte se alergologům a dermatologům,
s úctou martin fuchs
Dobrý den, dcera (15 měsíců) má z krve diagnostikovány potravinové alergie (vypsány níže) – jsou mezi nimi i ryby (na konci). Mám dotaz, zda je možné podávat rybí olej (např. mollers) s těmito alergiemi. Ráda bych ji nějakym způsobem doplňovala omega 3.
Na testy jsme šli kvůli ekzému a astmatu. Reakce na ryby nebo luštěniny (před diagnózou) se projevilo zčervenáním a kopřivkou v místě dotyku. Zhoršený dech a sípání se objevovalo nahodile, nedokážu říct, zda to mohlo způsobit jídlo, námaha nebo jiné podněty (ale nikdy to nebylo hned po jídlo, spíš to přicházelo po probuzení).
arašid v Ara hl 1,63
čočka 1,84 hrách 0,76
soja 11S globulin 0,98 lupina 0,39
kešu 3,81 v S albulionu 4,15 lískový ořech 11S albumin 5,59 7S globulin 4,04 mandle 3,68 vl. ořech 11S globulin 6,1 pistácie 13,79
bílek 2,06 positivní komponenty jen lysosym 6,12 parvalbumin losos 7,04 sleď 2,64
Předem moc děkuji za odpověď!
Dobrý den,
než odpovím, tak si dovolím upřesnit názvosloví.
Alergie je klinicky manifestní senzibilizace. Samotná senzibilizace vyjadřuje jen objektivní potvrzení vyšších sIgE.
U vaší dcery je něco senzibilizace (např. zřejmě ořechy) a jen něco se projevuje, jak píšete u ryb a luštěnin, jen po kontaktu, tj. lokální reakcí.
.
A teď konkrétně (asi dle metody ALEX, jen hádám)
1. objevily se, zatím jen hraničně, luštěninový vicilin = 7S (arašíd, asi i hrách a čočka) a zřejmě i legumin = 11S (také nejspíš v hrachu, čočce a také sóje).
2. dále jsou vyšší ořechové alergeny (zatím asi BEZ klinické odezvy)
… jednak opět vicilin (lískový o.)
… dále opět legumin (lískový o. a vlašský o.)
… a potenciálně ještě rizikovější 2S-albumin (kešú, určitě i pistácie)
… pozn: 11S albumin neexistuje, tak buď jde o lískooříškový legumin nebo 2S-albumin
3. málo obvyklý lysosym vajíčka, který většinou v tepelné úpravě nečiní obtíže
4. parvalbumin lososa (přes 7, tj. cca 20 x nad normu) a sledě (přes 2) minimálně “zdvihají prst” před rizikem konzumace, zejména při pozorování kontaktní reakce.
.
Odpověď na otázku, zda – v tomto případě pozitivního lososa a sled – podávat rybí olej, není jednoduchá.
Výrobci obsah parvalbuminu (pocházet by měl jen z rybí svaloviny) ve svém omega-3 produktu neudává. Jako zdroj výrobci totiž udávají většinou tresčí játra, nikoli svalovinu, tak by tam parvalbumin z logiky technologické přípravy věci být neměl. Byť vám to zaručit nemohu, osobně bych se olejového přípravku z tresčích jater osvědčené firmy ani moc nebál.
.
Drobné 2 poznámky na závěr, i když se neptáte:
První:
Dítě s astmatem (které vaše dítě nepochybně má) a se senzibilizací na rizikové potravinové alergeny, včetně ořechů, luštěnin a ryb, by mělo mít astma pod kontrolou v podobě trvale farmakoprevence inhalačními kortikosteroidy. Nepíšete, ale předpokládám, že tomu tak je. Lhostejno, zda astma s konzumací potravin souvisí nebo nikoli.
Druhá:
Vzhledem k tomu, že se neptáte na ořechy, tak předpokládám, že je dcera nesmí konzumovat. Tento preventivní zásah, byť jakkoli logický, však nemá oporu v medicíně založené na důkazech. Osobně bych stopy ořechů (v těstech) neřešil, ale opravdu jen stopy.
.
s úctou martin fuchs
Dobry den, rad bych Vas poprosil o nazor. Nase 2,5 leta dcera mela problem s dlouhobejsimi prujmy, kaslem, vetsi nemocnosti, nechutenstvim a ekzemem. Na alergologii ji pani doktorka udelala ALEX test a na zaklade nasledujich vysledku (IgE celkove CLIA 115 kU/l, kravske mleko 0,61 kU/l, kr.ml. kasein nBos D8 0,37 kU/l, kasein IgG4 > 50000, kravske mleko IgG4 > 50000, Anti-kravske mleko IgE – ELIS 47,5, anti-Kasein IgG (ELISA) 2,1) diagnostikovala silnou intoleranci na kravske mleko a doporucila mlecne vyrobky uplne vypustit. Kravske mleko jsme vysadili (pred 3 mesici), ale příznaky se moc nezlepsily. Navic dle naseho pediatra hodnoty techto ukazatelu o intoleranci nesvedci a naopak ukazuji, ze nase dcera mleko toleruje a muze ho dale pit. Poprosil bych radu, ke kteremu nazoru se klonite, pripadne zda by bylo mozne vysledky s Vami dale konzultovat.
Dobrý den,
odpověď si dovolím začít nemedicínským “ach jo”. Zaslaným výsledkům totiž chybí “štábní kultura”. Píšete o ALEX, to je vyšetření až 300 specifických IgE protilátek (sIgE), kde vychází – pokud jsem správně pochopil – hraniční jen KM, a lehce nad normu mléčný kasein (Bos d8, nad 2 kU/l). ALEX pro diagnostiku mléčné senzibilizace ale není vůbec vhodný, ba právě naopak. Pak píšete, že jiný IgE proti kravskému mléku je naopak extrémně vysoké (přes 47 kU/l při normě do 0,3), což je nepochybně vyšetřeno jinou metodikou než ALEX (typuji pravděpodobně CAP Phadia?). To by mělo potvrzovat mléčnou senzibilizaci, rozhodně nikoli intoleranci, to je opravdu jiná diagnóza, a poukazovat na možný, klinicky manifestní problém, tj. na pravou mléčnou alergii – ABKM. Dle mého to jasná ABKM i byla, jen mne překvapuje, že dcera do vysazení BKM nereagovala časnou reakcí, např. kopřivkovou vyrážkou, zvracením, dušností a tak. Ostatně kašel, nechutenství a ekzém by projevem ABKM být mohly, jistě ale ne v době, kdy již 3 m. drží dietu. Každopádně kr. mléko s těmito nálezy dcera zatím tolerovat s vysokou pravděpodobností nebude.
Dále píšete o protilátkách IgG, ty by se vůbec neměly vyšetřovat, natož jakkoli interpretovat. Ale nešť – jsou vysoké asi proto, že se u vaší malé slečny začal nastavovat proces, kterému se říká imunologická tolerance, v tomto případě se dceřina imunita snažila tolerovat BKM, konkrétně ten kasein, který by v CAP Phadia vyšel asi stejně vysoký, jako kravské mléko. A možná jsou i blokujícím důvodem, proč nepopisujete klasické časné alergické obtíže.
Potud snaha o návrat ke “štábní kultuře”, ale opravdu netuším, zda se mi to podařilo.
Co dál?
Dieta BEZ BKM, resp. jak oblíbeně píši BEZ BŽM (bílkovin živočišných mlék), časem kontrola sIgE mléčných molekul (kasein, syrovátku), a to výhradně metodou CAP Phadia. Viděl bych to na 3-4 m. po posledním vyšetření, tj. asi už teď nemýlím-li se.
Poznámka stranou – k tomu určitě vyšetřit i sIgE vejce a lepek, u kterých ALEX vyšetření relevantní výsledky rovněž nenabízí, a také autoprotilátky typu a-tTG (omluva, podrobně nevysvětluji).
Pouze podrobná znalost o klinickém obraze v čase, která mi logicky chybí, společně s dynamikou sIgE ukáže, jak dál s dietou, popř. s re-expozicí, a to kdy, jak, kde a čím.
Konzultace dalších výsledků je jistě teoreticky možná, ošetřujícím se tak ale nestanu. Spíše nechtěným posuzovatelem i potenciálním kritikem, k jistě malé radosti vašich ošetřujících. Ostatně paralelní konzultace, jakkoli z vaší strany pochopitelná, není korektní ani k vašim ošetřujícím lékařům, ale ani ke mně. Něco jiného by bylo, kdyby o této naší aktivitě byli obeznámeni všichni zúčastnění a otázky by byly adresovány i z jejich strany.
S úctou mf
Dobrý den, prosím Vás, budu se to snažit zkrátit. Vždy jsem myslela, že když se objeví reakce na potravinu. Např. Zcervenani kolem úst tak se jedna o alergii a hotovo. Dcerka měla abkm. Nyní reakce na jablko, kořenovou zeleninu, žito, cibule/cesnek… kamarádka mi říkala, ať ji nabidnu tuto potravinu i 5x a ze poté už by se nemusela osypat. Opravdu? Už nevím jak postupovat. Potraviny přibývají. Dekuji mnohokrát.
Dobrý den,
zčervenání kolem úst nemusí znamenat alergii a tak by nemělo být důvodem k vysazení domnělé příčiny reakce. Zde je místě stručně vysvětlit, co je to alergie. Jde o specifickou imunologickou odpověď na konkrétní alergen (i v případě potravin musí jít o bílkovinu). Za specifickou reakci je odpovědná alergická protilátka – imunoglobulin E (IgE) -zaměřená právě proti konkrétní bílkovině. Jinými slovy by vaše dcerka musela mít v sobě alergické protilátky proti jablku, mrkvi, celeru, žitu, cibuli i česneku. A troufnu si říci, že to na 100 % nemá, i když ještě nebyla podrobněji vyšetřena. Takže musí jít o jinou, nespecifickou reakci. Takových spouštěč§, co nespecificky ovlivňují kůži i sliznice je habaděj. Typuji na podráždění nervově-cévní, např. zčervenání po kyselém, v teple, na slunci, působením vazoaktivních aminů a celá řada dalších příkladů. Některé látky biogenní povahy by mohly být a jistě i jsou ve jmenovaných rostlinných potravinách. Domnívám se, že vaše dcera má jen citlivější pokožku, ne pravou alergii. Vysazováním podezřelých potravin jen na základě zčervenání kolem úst se tak pravděpodopně dopouštíme větší chyby, než např. zkoušet jablíčko dál. V tomto bodu má vaše kamarádka v podstatě pravdu. Pokud se přeci jen u dcery po prvním kroku (ABKM) objevuje krok druhý, o čemž ale opravdu silně pochybuji, nezůstane jen u zčervenání kolem úst. Poznámka na závěr: pro podobné dotazy je důležité uvádět i časové souvislosti, včetně věku dítěte.
S úctou martin fuchs
Dobry den, pan doktor, prosila by som o radu. Nasej 6 mesacnej dcere sa po prvom ockovani Hexacima + Prevenar zacali objavovat stopy krvi a hlien v stolici. Dva mesiace som na bezmliecnej diete + soja, hovazdie, vajce, kuracie. Aktualne som na eliminacnej diete (8 potravin), pocas ktorej som sa snazila zistit, co jej vyhovuje a potraviny pridavat. Napriek tomu sa stopy krvi vyskytli – jedna sa o jemne nitky krvi, niekedy menej ako mm, inokedy 2-3 mm. V priemere 2-3 kusy v stolici, v ktorej je krv. Napriklad 4 dni je stolica v poriadku (zlta ,bez hlienu, bez krvi), potom stopy v 2 plienkach a potom je zasa isty cas pokoj.
Inokedy su stopy krvi aj 3 dni po sebe. Konkretne za mesiac jul to bolo 12 dni so stopami krvi v stolici.
Neviem odsledovat co dcere vadi, kedze 3 tyzdne jem to iste a stopy krvi sa vyskytnu, ale nepravidelne, nie stale. Je plne dojcena.
Krvi nikdy nebolo vela, dcera bolesti nema, prospieva. Na gastre to uzavreli ako ABKM, na alergo mame termin vo februari.
Caka nas druhe ockovanie – je prosim vhodne podat ho aj ked sa stopy krvi stale vyskytuju? Nemozem podanim ockovania dcere nejako ublizit?
Je lepsie pre alergika tieto ockovania podat oddelene?
Viem dcere pomoct aj inym sposobom ako hladanim alergenov cez materske mlieko? Mam pocit, ze sa tocim v kruhu.
Dakujem velmi pekne za odpoved!
Dobrý den,
omluva za pozdější odpověď (dovolená).
Diagnóza dítěte zní alergická proktokolitida, možná jen prostá proktitida = alergický zánět posledního úseku tlustého střeva (zkratkou FPIAS – food protein-induced allergic proctocolitis), kterou nejčastěji spouští BKM (bílkoviny kravského mléka), velmi zřídka i jiné potraviny, zejména pokud je dítě kojeno. Vámi udávané potraviny (soja, hovazdie, vajce, kuracie), resp. jejich bílkoviny se vlastně ani do mateřského mléka (MM) nedostávají v potřebném množství tak, aby způsobovaly nějakou imunologickou odpověď. Takže nejsou v tomto množství schopny vyvolávat střevní imunologickou reakci dítěte. Proto vaše dieta (8 potravin) je zcela zbytečná až škodící, a to i pro vás. Drobné nitky krve ve stolici, při dobrém prospívání, bez bolestí, s normálním chováním se ostatně často ani nemusí řešit (a ve světě se běžně opravdu ani neřeší). Dodržování eliminace BKM by mělo trvat okolo 6 m., pak zkusit re-exponovat (přes MM nebo napřímo). Potud k dietě.
FPIAS i jiné projevy ABKM se mohou zhoršovat nepotravinovým, tzv. antigenním podnětem s očekáváním imunologické odpovědi dítěte – stres (zátěž fyzikální, chemická, alergická i jiná), infekce (a to i ta bezpříznaková) a také očkování. To se u vás i stalo, došlo však jen k prosté proktitidě, tedy nic dramatického. Pokračovat v očkování dle mého můžete, správná úvaha je, že očkovat odděleně. Jinými slovy bych pokračování vřele doporučoval, riziko neočkování je totiž mnohem vyšší (černý kašel aj.), než riziko zhoršení proktitidy, tedy pravděpodobně jen přechodného objevení se nepohody a více nitek krve ve stolici. Ale rozhodnutí je, pravda, na vás. Kdyby šlo o mé vnouče, už by mělo minimálně 2 Hexy a 2 Prevenary, ne-li po 3 obojího.
s úctou
martin fuchs
Prosím o názor, u syna 2 roky na ekzém zabrala eliminační dieta s aminokyselinovou náhradou (Neocate). ABKM z krve potvrzena nebyla. V minulosti jsem synovi několikrát zkusila zařadit zpět mléčné výrobky, ale neprocházely, vždy synovi vyjel ekzém. Nyní jsem asi měsíc přešla na vysoké štěpení (Nutrilon allergy care), zkouším bezlaktózové jogurty, sýry. Když už se to zdálo OK, tak se objevily ložiska ekzému – ruce, nohy. Co mám dělat, vrátit se k eliminaci?
jaká je diagnóza?
s vysokou pravděpodobností šlo o ABKM bez účasti alergických protilátek (non-IgE alergie) s kožní manifestací v podobě ekzému
kdy a čím se alergie projevila?
zřejmě šlo o velmi časnou manifestaci ekzému někdy v prvním půlroce věku (to ale neupřesňujete), zkušenost napovídá, že u pozdějšího objevení ekzému by dieta bez BKM neměla takový úspěch
délka eliminační diety?
od nasazení úspěšné diety uběhl pravděpodobně více než rok, možná i déle. To je pro ústup non-IgE ABKM více než dost.
kdy došlo k návratu ekzému?
píšete až po 1 měsíci, tento čas jednoznačnou spojitost jen s BKM už víceméně zpochybňuje
má tedy ekzém spojitost s re-expozicí BKM?
možná vás překvapím, ale v tomto věku (v prvním roce bych byl ale pesimističtější) zásadní spojitost mít už nemusí, zejména při měsíční pauze od expozice BKM.
Ekzém je zánětlivé onemocnění kůže, kde s věkem může hrát roli čím dál tím více faktorů, krom alergických i faktory fyzikální, chemické, infekční, stresové a další. Ve 2 letech nějakou formou ekzému má více než 10 % batolat, a rozhodně ne všichni budou mít ABKM, resp. odhadem ani ne desetina batolat s ekzémem. Vašim obavám rozumím, máte pocit, že ekzém se vrací s návratem BKM. Já ten pocit stejný nemám, a to i vzhledem k omezené lokalizaci ekzému (ruce, nohy), nejde o rizikovou, na potravině závislou generalizaci ekzému na celé tělo.
co závěrem?
re-expozice BKM po úspěšné eliminaci je rozhodnutí velmi, velmi potřebné a žádoucí. Přináší mnohem více výhod (my tom u říkáme učeně “umožníme návrat imunologické tolerance k BKM”), než dílčích a méně nebezpečných neúspěchů, kam by návrat ložiskového ekzému, pravda, mohl patřit. Osobně bych navrhoval ekzém pečlivě ošetřovat lokálně a pokračovat v menší expozici BKM v podobě “pár lžiček jogurtu” denně. V opačném případě, tj. návratem k eliminaci se potřebné nastavení tolerance nejen opozdí, ale i ztíží.