Poradna

Možná hledáte

  • Avatar
    Kamila Hypšová

    Dobrý den,
    prosím o názor. Dcera 16m s několika potravin. alergiemi, a i přes všechno dodržování ji stále trápí urputné svědění (ve dne i v noci) a již nevíme, jak najít spouštěč a ulevit ji. Alergie jsme testovali testem Alex, je prosím ještě nějaká jiná možnost? Řešíme to od jejich 5 měsíců a od té doby neměla jediný den v klidu. Dostali jsme na Vás doporučení od naši paní alergoložky. Je možné se k Vám případně objednat?
    Moc dekuji za odpověď.

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Hypšová,
      atopický ekzém (předpokládám, že jde o atopický ekzém) opravdu není tak jednoduché onemocnění. Jde o velmi komplikovaný alergický zánět v kůži, který se rozhodně nedá vysvětlit jednoduše, např. tím, že má své spouštěče a jejich odhalením a odstraněním je vyřešeno. Tak tomu v mnoha případech bohužel není, jakkoli si to všichni přejeme. Faktorů je bohužel mnoho, vy zmiňujete možné specifické spouštěče, jako jsou alergeny potravinové, ale mohou být i vzdušné a do jistém míry i mikrobiální (superalergeny). Pak je celá řada nespecifických vnějších faktorů, fyzikálních i chemických. Nesmíme však zapomenout na faktory vnitřní, z nichž asi nejdůležitější jsou ty genetické. Jde zejména o vrozenou poruchu integrity (soudržnosti) kožní bariéry, např. o poruchu pevných spojů mezi buňkami kožního povrchu nebo oslabení kožní obranyschopnosti. Jakmile je někde chyba, v kůži (pokožka, škára, podkožní pojivová tkáň) je pak aktivována, a to některým ze zmíněných spouštěčů, složitá buněčná imunitní síť s produkcí mnoha cytokinů (látky, pomoci kterých se mj. buňky domlouvají), některé mohou vyvolat svědění. Jen jednou z těchto látek je histamin, na který fungují antihistaminika. S jinými „svědivopudnými“ cytokiny, např. s tryptázou a interleukiny si ale tyto léky neporadí. Pak je potřeba zklidnit zánět razantněji, např. lokálními kortikosteroidy. Pokud je porucha kožní intergrity jen přechodná (prostá nevyzrálost bariéry) a spouštěčem jen pár potravin (menší kojenci), pak může dieta pomoci poměrně rychle a významně. Tento „optimální“ stav je ale čím dál tím vzácnější. Potravina může spustit zánětlivou aktivitu přes alergickou protilátku (IgE), ale i mechanismy jinými, kde IgE nehraje žádnou roli (non-IgE). Zmíněný Alex – mikročipová metoda kolem 300 alergenů – vyšetřuje specifické IgE proti cca 150 potravinám a 150 vzdušným alergenům. Tato metoda tedy poukáže na možný IgE mechanismus, nikoli non-IgE. Ale pozor, tato metoda není vhodná pro odhalení IgE alergie proti mléku, vajíčku a lepku, tedy proti základním potravinách, které mohou hrát spouštěcí roli právě u malých dětí. A naopak může prozradit vyšší koncentraci sIgE proti alergenům, které s ekzémem nemají nic společného, kdy nejde o alergii, ale o pouhou senzibilizaci. Jinými slovy Alex u kojenců s ekzémem není vůbec, ale vůbec vhodná metoda při pátrání po možných faktorech. Tady vidíte, jak spletité pochody, (patofyziologické, myšlenkové, diagnostické, režimové, dietní i lokálně terapeutické) se na ekzému podílí a proč sebepřísnější diety zkrátka nemusí mít kýžený, v horším případě vůbec žádný efekt.
      Teď jsem tu týden nebyl, prosím zavolejte zítra na recepci Immunoflow, řekněte, že o vás vím a domluvíme konkrétně, co pro vás mohu udělat
      S úctou martin fuchs

  • Avatar
    Marcela Vacková

    Dobrý den.Muj syn 3,5 měsíců trpí ,jak ekzémem tak strašnou sebereou.
    Nic nám na to nepomáhá,držím dietu už jím jen pár jídel a stále se po 3 týdnech nejeví ani žádná známka zlepšení.
    Na alergologii jdem na kontrolu za 2 týdny.
    Ty nám teda nastavili jen dietu a řekli promazávat.
    Nic nepomáhá ani vysusit,ani promazat.
    Mužů zaslat fotky prosím.

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Vacková,
      děkujeme za otázku na těchto stránkách. A hned jí s dovolením využiji k širší odpovědi.
      Atopický ekzém je multifaktoriální onemocnění, jinými slovy jde o poruchu kožní bariéry na které se účastní mnoho faktorů. Zjednodušeně řečeno jde o tři
      1.) faktory genetické, pravděpodobně, resp. jistě nejdůležitější. Bylo popsáno několik desítek, ne-li stovek genů, které souvisí s porušením kožní bariery jako celku (např. geny pro pevná mezibuněčná spojení, geny pro lokální ochranu kůže a mnoho dalších). Pro zajímavost, že jde o genetický problém, svědčí skutečnost, že ekzém může být vzácně i důležitou součástí různých genetických syndromů.
      2.) faktory prostředí (enviromentální). Tam patří prakticky vše od chemie a biochemie prostředí (kosmetika, ošetřování pokožky, oblečení, pocení), ale i fyzikální vlivy (teplo, chlad), nesmíme zapomínat ani na možný vliv virových i bakteriálních antigenů, zejména vliv endotoxinů bakterie „zlatý stafylokok“ a pod.
      3.) faktory imunologické, pokud jde o specifickou imunologickou protilátkovou nebo buněčnou odpověď proti konkrétnímu antigenu (bílkovině), pak teprve hovoříme o faktorech alergických. Specifické imunologické faktory jsou velmi proměnlivé, vyžadují vyšetření (odběry, testy), s věkem ztrácí na klinickém významu.
      .
      Nicméně ve věku vašeho syna je pro „ekzém a strašnou seboreu“ úvaha o možné PA (potravinové alergii) správná. Jednoduchým testem, zda tomu tak je, je skutečně eliminace. Ve vašem případě výlučně kojící matky eliminace potravin ve vaší dietě. Zásadně by se mělo začínat dietou bez BKM (bílkovin kravského mléka, potažmo jiných savčích mlék)). Pokud má ekzém skutečně s BKM něco společného, pak efekt této diety by se mohl projevit záhy po jejím nasazením, žádnou výjimkou však není jen velmi pomalý nástup viditelného zlepšení. Může jít o týdny, dokonce měsíce. Záleží mimo jiné i na tom, jaké genetické faktory se na ekzému podílí. Představa, že „každý ekzém kojence je ABKM“ je bohužel nesprávná a víceméně i naivní. Nasazení dalších eliminací, dalších diet (včetně mnou neustále kritizované „velké pětky“, tj. k BKM i hovězí, vejce, kuřecí a sóji) nemají oporu v EBM (evidence based medicine). Což znamená, že o účinnosti těchto diet chybí důkazy v odborných studiích, a to studií doslova z celého světa. Nemluvě o tom, že na rozdíl od BKM (a vejce) se ani neprokázala přítomnost bílkovin zmíněných mas nebo sóji v MM, tak na co by měla imunita vašeho syna vlastně reagovat?
      .
      Péče o kojenecký ekzém by tak měla zohlednit všechny faktory a nikoli jen jediný (dieta).
      1.) porušenou kožní bariéru s „rozjetým“ zánětem je, ať se to komu líbí nebo ne, potřeba řešit zásadně lokálně. Nerozumím tomu, že se často říká: napsali nám „jen“ mastičky. To je přitom nepřekročitelný základ. A jaký? Jednak emoliencia (promašťování) k zachování integrity kožní bariéry, která tím, že je porušená, ztrácí molekuly vody a tak i svou celistvost a přestane plnit svou bariérovou, ochranou funkci. Jednak protizánětlivým zásahem, ať jde o lokální kortikoidy proti „rozjetému“ imunologickému zánětu, tak protibakteriální prostředky proti předpokládané přítomnosti bakterií. Může se to i smíchat do jedné masti. Mimochodem, tzv. zinkovky jsou hlavně proti těm bakteriím, jinak bez emoliencií dost vysušují.
      2.) o ovlivnění faktorů prostředí se píší knihy. Nicméně zásahy typu domácnost „non-toxik“ považuji za slušně řečeno veliký nonsens. Dítěti násilně zastavíte všechny regulační (ochranné, obranné, toleranční) mechanismy, včetně imunologických, které se nastavují pro pohodlné přežití v běžném prostředí světa, v našem případě běžné domácnosti.
      3.) ovlivnění faktorů imunologických by se mělo řídit vyšetřením u specialisty (píšete, že alergologie), včetně vyš. obecné obranyschopnosti, např. vyš. krevního obrazu nebo koncentrací IgG, IgA, IgM. Vyšetření alergických protilátek (IgE) by mohlo (ale nemusí) ukázat na alergickou senzibilizaci, obvykle jde u malých ekzematiků o senzibilizaci vaječnou, překvapivě málo kdy o senzibilizaci k BKM. To neznamená, že nemůže jít o ABKM, za případnou alergii k BKM je totiž více zodpovědná buněčná imunita (říká se tomu imunologický mechanismus non-IgE), která se objektivně prokázat víceméně nedá, jen se předpokládá.
      .
      Takže asi tak, omlouvám se za místy odbornější text, ale za 30 let praxe jsem zjistil, že hovořit moc lidově je vlastně nekorektní podceňování maminek a ve své podstatě kontraproduktivní
      s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Lui

    Dobrý den, moc prosím o radu.
    Mam 6ti měsíční holcicku, v polovině března prodělala zánět průdušek a mela ATB, následně pár dní na to chytila údajně pátou nemoc, mela výsev vyrážky po celém těle, neustupujici horečky, průjem zvracela a skončily jsme na JIP v nemocnici, kde ji byla podávána nitrozilne antipyretika, léky na průjem a bezlaktosove mleko kvůli zvracení, předtím jsme byly na Sunar complex a bez obtíží, hezky papala, v noci lépe spala a hladila se treba po 4 hodinách na jídlo, neměla zácpu, nic takového. Domu jsme šly s propadlou fontalenou kvůli dehydrataci, dcera upijela v nemocnici po 20 ml postupně se příjem tekutin zvyšoval a stále zvyšuje, dnes již dokáže vypít na svou váhu 700 ml i za den, předtím byla na nějakých 500 ml. Dcera vážila 7220g a po propusteni z nemocnice mela 6750g, zatím stále nenabira, ale stojí na vaze. Doma nám po propusteni z hospitalizacezačala z niceho nic 1x denně obloukovite zvracet celý obsah žaludku po krmeni, tyden po propusteni nám 2x zvracela s nitkami krve a 1x zvracela s větší příměsí krve, odvezla nás RZS, provedlo se sono bříška a to bylo v pořádku, dále se udělal rychkorozbor krve (ASTRUP- zjištěno, že má lehce snížený hemoglobin, ale stále v normě. Dětská lékařka nám sdělila, že za zvracení krve může asi ABKM. Již od prvního zvracení s nitkami krve máme UM Nutrilon alergy digestive care. Krev ve stolici viditelná není, ale z kultivace je prokázána, hlen ve stolici něm, stolici ma nyní tmavě zelenou po nutrilonu. Žádné vyrážky dcera nemá, mela jen při páté nemoci. Nekojim. Prosím, může být zvracení s příměsí krve a krev ve stolici, která je jen z rozboru v krvi jako příznak ABKM? Jsem zoufalá, celé se mi to nezdá. Na nic se nepřišlo, ještě dodám, že zvracení s větším množství krve bylo v den kdy dva dny v kuse vubef nezvracela, takze nemela podrazdeny jicen nebo žaludek. Příkrmy máme zavedené zeleninové a druhy masa, ale nyní jsme skončily zase u mrkve a brambory kvůli dietě, kterou máme ještě pár dní držet. Ovoce jsem zavést nestihla, pouze zeleninu a 2 druhy masa. Dcera je silene hladová a křičí po UM, chce jist každé 2 hodiny ve dne v noci , mam pocit, že ji to UM vůbec nezasyti. Do toho má bolesti bříška často, co jsme už dávno měly za s sebou, které měla po nařízení. Po kazdem krmeni davam Gastrotuss Baby, díky tomu asi nezvrací tak často, ale ted naposledy 3 dny zpět.
    Ještě dodám, že do hospitalizace v nemocnici bylo vše v pořádku. Nyní mám doma nervózní dítě, plactive, večerku uspavani trvá 2 hodiny, nevim co si počít. V nemocnici dělali vyter rekta i z pusinky a ma běžné bakteriální osídlení. Dcera se v noci hodně budu, rovnou strasnym pláčem. Prosím poradíte mi, co mám dělat? Na koho se obrátit, aby se případně dcera dovyetrila pořádně. Nechci, by se něco zanedbal, zároveň mám stále pocit, že to ABKM neni:(. Děkuji za odpověď a přeji krásný den

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Lucie,
      Chcete po mě zázraky a ty já, jakkoli bych si to přál, ani po 40 letech v medicíně nedokážu.
      Zkusím zapojit všechny alergologické a pár i těch pediatrických závitů a chvilku nezávisle uvažovat a více i spekulovat
      – obtíže začaly infekcí, resp. po infekci. O jakou infekci se jednalo? Bakteriální, virovou, podařilo se něco při pobytu v nemocnici prokázat? Velká spekulace: pokud by to byl např. covid-16, pak vzácně může v trávicím traktu přetrvávat. U virového onemocnění, i toho přetrvávajícího, mohou být zánětlivé parametry nízké.
      – zvracení po propuštění. Mohlo jít jen o následky infekce. Např. reflux, popř. zánět žaludku (gastritida), zánět střev (enteritidy). V případech enteritidy velmi často dochází k přechodné laktózové intoleranci, takže přechodná dieta bez laktózy je na místě (laktózu ostatně nemá ani NAC digestive).
      – zvracení s příměsí krve: u malých dětí krev většinou pochází z oblasti nosohltanu (hemoragický zánět tonzil, z poraněného kořene jazyka, málokdy cévní anomálie) a opravdu málokdy pochází krev přímo ze žaludku, včetně hemoragické gastritidy (pro tento věk vzácná onemocnění). Tedy opět by to ukazovalo na víceméně perzistující zánět. Krev se pak nejen zvrací, ale i napolyká, proto může být okultní = skryté krvácení ve stolici (píšete omylem kultivace stolice) pozitivní. Nemusí jít tedy o zdroj krve z tračníku jako při ABKM
      – zmíněné UM zasytí, o tom žádná, ale dcerka je po nemoci v kalorickém deficitu, potřebuje laicky řečeno nabrat sílu. Navrhuji krom bílkovin (masa) i tuky (např. mléčné výrobky) a cukry (např. v podobě banánu).
      – Nezdá se vám, že jde o ABKM. Diplomaticky řečeno jsme v tom dva
      – UM bych ale tč. neměnil (z důvodu zvyku na chuť), ale zkusil bych lžičky jogurtu, tedy jakýsi expoziční test BKM s malou náloží laktózy. A neupravené kvalitní mléko až později.
      A už dost, už tak neomluvitelně zasahuji do rozhodování kolegů, což jsem neměl rád u jiných a sám to právě teď nekorektně dělám,
      s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Lucie

    Dobrý den, moc prosím o radu.
    Mam 6ti měsíční holcicku, v polovině března prodělala zánět průdušek a mela ATB, následně pár dní na to chytila údajně pátou nemoc, mela výsev vyrážky po celém těle, neustupujici horečky, průjem zvracela a skončily jsme na JIP v nemocnici, kde ji byla podávána nitrozilne antipyretika, léky na průjem a bezlaktosove mleko kvůli zvracení, předtím jsme byly na Sunar complex a bez obtíží, hezky papala, v noci lépe spala a hladila se treba po 4 hodinách na jídlo, neměla zácpu, nic takového. Domu jsme šly s propadlou fontalenou kvůli dehydrataci, dcera upijela v nemocnici po 20 ml postupně se příjem tekutin zvyšoval a stále zvyšuje, dnes již dokáže vypít na svou váhu 700 ml i za den, předtím byla na nějakých 500 ml. Dcera vážila 7220g a po propusteni z nemocnice mela 6750g, zatím stále nenabira, ale stojí na vaze. Doma nám po propusteni z hospitalizacezačala z niceho nic 1x denně obloukovite zvracet celý obsah žaludku po krmeni, tyden po propusteni nám 2x zvracela s nitkami krve a 1x zvracela s větší příměsí krve, odvezla nás RZS, provedlo se sono bříška a to bylo v pořádku, dále se udělal rychkorozbor krve (ASTRUP- zjištěno, že má lehce snížený hemoglobin, ale stále v normě. Dětská lékařka nám sdělila, že za zvracení krve může asi ABKM. Již od prvního zvracení s nitkami krve máme UM Nutrilon alergy digestive care. Krev ve stolici viditelná není, ale z kultivace je prokázána, hlen ve stolici něm, stolici ma nyní tmavě zelenou po nutrilonu. Žádné vyrážky dcera nemá, mela jen při páté nemoci. Nekojim. Prosím, může být zvracení s příměsí krve a krev ve stolici, která je jen z rozboru v krvi jako příznak ABKM? Jsem zoufalá, celé se mi to nezdá. Na nic se nepřišlo, ještě dodám, že zvracení s větším množství krve bylo v den kdy dva dny v kuse vubef nezvracela, takze nemela podrazdeny jicen nebo žaludek. Příkrmy máme zavedené zeleninové a druhy masa, ale nyní jsme skončily zase u mrkve a brambory kvůli dietě, kterou máme ještě pár dní držet. Ovoce jsem zavést nestihla, pouze zeleninu a 2 druhy masa. Dcera je silene hladová a křičí po UM, chce jist každé 2 hodiny ve dne v noci , mam pocit, že ji to UM vůbec nezasyti. Do toho má bolesti bříška často, co jsme už dávno měly za s sebou, které měla po nařízení. Po kazdem krmeni davam Gastrotuss Baby, díky tomu asi nezvrací tak často, ale ted naposledy 3 dny zpět.
    Ještě dodám, že do hospitalizace v nemocnici bylo vše v pořádku. Nyní mám doma nervózní dítě, plactive, večerku uspavani trvá 2 hodiny, nevim co si počít. V nemocnici dělali vyter rekta i z pusinky a ma běžné bakteriální osídlení. Dcera se v noci hodně budu, rovnou strasnym pláčem. Prosím poradíte mi, co mám dělat? Na koho se obrátit, aby se případně dcera dovyetrila pořádně. Nechci, by se něco zanedbal, zároveň mám stále pocit, že to ABKM neni:(. Děkuji za odpověď a přeji krásný den

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Lucie,
      Chcete po mě zázraky a ty já, jakkoli bych si to přál, ani po 40 letech v medicíně nedokážu.
      Zkusím zapojit všechny alergologické a pár i těch pediatrických závitů a chvilku nezávisle uvažovat a více i spekulovat
      – obtíže začaly infekcí, resp. po infekci. O jakou infekci se jednalo? Bakteriální, virovou, podařilo se něco při pobytu v nemocnici prokázat? Velká spekulace: pokud by to byl např. covid-16, pak vzácně může v trávicím traktu přetrvávat. U virového onemocnění, i toho přetrvávajícího, mohou být zánětlivé parametry nízké.
      – zvracení po propuštění. Mohlo jít jen o následky infekce. Např. reflux, popř. zánět žaludku (gastritida), zánět střev (enteritidy). V případech enteritidy velmi často dochází k přechodné laktózové intoleranci, takže přechodná dieta bez laktózy je na místě (laktózu ostatně nemá ani NAC digestive).
      – zvracení s příměsí krve: u malých dětí krev většinou pochází z oblasti nosohltanu (hemoragický zánět tonzil, z poraněného kořene jazyka, málokdy cévní anomálie) a opravdu málokdy pochází krev přímo ze žaludku, včetně hemoragické gastritidy (pro tento věk vzácná onemocnění). Tedy opět by to ukazovalo na víceméně perzistující zánět. Krev se pak nejen zvrací, ale i napolyká, proto může být okultní = skryté krvácení ve stolici (píšete omylem kultivace stolice) pozitivní. Nemusí jít tedy o zdroj krve z tračníku jako při ABKM
      – zmíněné UM zasytí, o tom žádná, ale dcerka je po nemoci v kalorickém deficitu, potřebuje laicky řečeno nabrat sílu. Navrhuji krom bílkovin (masa) i tuky (např. mléčné výrobky) a cukry (např. v podobě banánu).
      – Nezdá se vám, že jde o ABKM. Diplomaticky řečeno jsme v tom dva
      – UM bych ale tč. neměnil (z důvodu zvyku na chuť), ale zkusil bych lžičky jogurtu, tedy jakýsi expoziční test BKM s malou náloží laktózy. A neupravené kvalitní mléko až později.
      A už dost, už tak neomluvitelně zasahuji do rozhodování kolegů, což jsem neměl rád u jiných a sám to právě teď nekorektně dělám,
      s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Kristýna

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat na váš odborný názor, zda si mám u pediatra vyžádat doporučení na vyšetření na alergologii, protože nyní je dcera díky dietě bez větších obtíží a dle pediatry mám vše pod kontrolou a když jsem se obrátila na Centrum léčebné výživy, tak mi dali seznam literatury od vás.Dcera má nyní rok, v jejich 5 týdnech jsem začala s eliminační dietou z důvodu zvracení, kolikám, několika hodinovému pláči, hlenu ve stolici, vyrážce na obličeji a výrazné seboree v obličeji a na uších, velmi řídké a časté stolici. Nejdříve jsem vyřadila ABKM a hovězí maso, postupně drůbež, vejce, ryby, luštěniny a ořechy . Dcera reagovala v závislosti na množství snězené potraviny a asi i síle alergie zvracením MM, kolikami, plačtivostí, průjmem. ( Při zavádění příkrmů pak zvracela ještě mrkev, jablka a hrušky). Problém je v tom, že nyní nevím co je ještě v pořádku a co už není. U dcery se projevy změnily, když jsem naposledy zkoušela ořechy tak reagovala řidší stolicí cca 8 x denně po dobu 3 dnů, plačtivostí, opruzeninami a kopřivkou v oblasti genitálií, po luštěninách ublinkávala a řvala, jak kdybych jí řezala nohu. Nyní se jí začal objevovat velmi mírný ekzém na levé noze, stolici má 3x -5 x za den, někdy s kyselým odérem a já nevím, zda ještě hledat další alergen či nikoliv. ( Můj bratr má atopický ekzém, astma a Crohnovu chorobu a opravdu bych chtěla udělat vše proto, aby se dcera s podobnými problémy nemusela potýkat). Současně bych se však chtěla pohnout dál a teď už se i bojím testovat, kvůli tomu ekzému. Děkuji za reakci

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Kristýno.
      Na vaši otázku/otázky není jednoduchá a už vůbec ne krátká odpověď. Důvodem proč nemohu reagovat přímo jsou nedostatečné informace o pravé příčině obtíží vašeho dítěte (imunologické-IgE? non-IgE? metabolické-intoleranční? genetické? infekční?). Nicméně v 5 týdnech to opravdu vypadalo na ABKM, tedy alespoň já bych to také tak hodnotil. Předpokládám, že veškerá zařazení nových potravin řešíte přes MM, tj. kojíte po celou dobu a tak i dosud, alespoň jsem si to takto odvodil. Pro odbornější odpověď bych ale musel znát o jakou imunologickou reakci se jednalo, tak budu empiricky předpokládat, že šlo non-IgE, tj. bez účasti alergických protilátek.
      Teď se dostáváme k prvnímu nedorozumění, jeho důsledky sklízíte možná dosud. A tou je k dietě bez BKM vysazení i hovězího masa, drůbeže, vejce, ryb, luštěnin a ořechů. Stále předpokládám, že při kojení a že jde o non-IgE mechanismy. Potom vysazení jiných potravin než BKM nemá oporu v EBM (evidence based medicine), tj. ve studiích, který by jakýkoli vliv jiných potravin, než BKM, přes MM potvrdil. Existuje celá řada velmi sofistikovaných studií, které přítomnost většiny bílkovinu (kromě většinou podprahového množství BKM a ještě menšího množství vaječných a arašídových bílkovin) v MM vlastně ani neprokázaly. Opakuji, v MM se nezjistila přítomnost imunogenního (imunogenní = vyvolávající specifickou imunologickou odpověď) množství bílkovin z hovězího i kuřecího masa, ryb, luštěnin a ostatních ořechů. Tímto autoři přinejmenším zpochybňují existenci, resp. pouhou možnost vzniku senzibilizace (alergie) přes MM u většiny potravin. Alergii tak chybí (imunologická odpověď na bílkovinu) totiž to podstatné, alergen. Je mi jasné, že vám toto poučení nejsou v roce věku dítěte už nic platné, ale odpovídám i jiným maminkám, které se pro výše uvedenou dietu teprve rozhodují a že se tím roztrhl na sítích pytel. Dieta bez BKM, ale i bez hovězího, vajíčka a drůbežího a bez sóji (na FB se tomu říká dokonce „velká 5“) je opravdu velký nešvar, který nejenom může vést k malnutrici kojence, ale zejména komplikuje proces orální tolerance (cituji: „nyní nevím co je ještě v pořádku a co už není“).
      Druhým nedorozuměním je, jak se ostatně sama ptáte, absence vyšetření. Postupem času to totiž vypadá, že se non-IgE mechanismy mohly přesunout do IgE mechanismů. To by totiž zcela měnilo situaci, dietní i farmakologickou. Přinejmenším je potřeba IgE reakce alespoň když ne potvrdit tak vyloučit. Naprosto rozumím, to ovlivnit moc nemůžete, objednávací doby jsou špatné, nakonec vás to donutí napsat na FB, v lepším případě sem.
      Třetí upřesnění: opruzenina je důsledkem řídkých stolic, nikoli alergie (to je jen spekulace) a už vůbec ne alergie, která by měla vzniknout přes MM (ořechy). Tento vztah by se musel nejprve potvrdit, tedy opět tu trochu chybí ta vyšetření.
      Čtvrtý nedostatek. Co vlastně snese dítě napřímo, tedy co toleruje mimo MM? Obávám se, že toho moc nebude a tak se vracím obloukem k orální toleranci, která by v 1 roce měla být nastavena prakticky pro všechny potraviny, včetně mas, ryb a luštěnin. Jak to vypadá, pro mnohé asi nastavena ještě není.

      Páté nedorozumění: chcete-li „udělat vše proto, aby se dcera s podobnými problémy nemusela potýkat“ pak neustálé eliminace tomu jen napomůžou, nikoli naopak. Obcházením imunity tím, že se jí antigen nenabídne, orální tolerance k potravinám nenastavíte.
      Takže závěrem, přes drobný výsev ekzému podporuji návrat k normální stravě, optimálně by měl být tento návrat podpořen alergologickým a vlastně i imunologickým vyšetřením.
      S úctou martin fuchs

  • Avatar
    Helena

    Dobry den, chtěla bych se zeptat, syn 1.6. Bude mít 2r, na podzim mu dělali krevní a kožní testy na alergie, vyšlo mu pozitivní vejce, v lednu byl syn očkovaný na mmr a cca po 2dnech se mu udělal ekzem na tvářích a postupoval na cele tělo(celé tělo mu zcervenalo)a nedaří se nám to zklidnit pouze krémem elidel co nám dali na kožním ale pokud nenamazeme hned je všechno zpátky. Nic méně co by mne zajímalo, na podzim mu hodnota IgE vyšla 67, v březnu mu pediatr dělal kontrolní odběr tak mu hodnota IgE vyšla cca 300 a v dubnu na kožním při hospitalizaci mu IgE vyšla přes 2200. Co prosím muže za takové rapidní zvýšení? Řešíme i na alergo ale čekáme na výsledky krve na alergie. Dekuji moc za odpověď

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Heleno.
      Na vaší otázku „Co prosím muže za takové rapidní zvýšení?“ lze odpověď jedním slovem: příčinou je „genetika“. Váš syn se zkrátka narodil s některou s dispozic k atopickému ekzému – AE (porucha kožní bariéry, atopické pozadí s tendencí k senzibilizaci a možná i pravé alergii, imunokompromitace a další). Dnes už je popsáno několik set genů, které by s AE mohly souviset. Nepříznivý vliv prostředí (potraviny, vzdušné alergeny, infekce, očkování, chemie aj.) je vlastně jen hledání důsledku toho genetického popletení a tím najít tu nepřízeň, kterou můžeme ovlivnit (dieta, domácí prostředí, šetrné posílení imunity a tak pod.). Očkování MMR za to zkrátka nemůže (a už vůbec ne senzibilizace k vajíčku, v MMR je vaječné bílkoviny tak málo, že jí imunita vlastně ani nepozná), stejnou roli mohl sehrát jakýkoli infekt, popř. jiný stresový (zátěžový) impuls. Vzestup celkového IgE k tisícovým hodnotám vidíme právě u AE, obvykle se najde i řada pozitivit ve specifických IgE, které pokud nedosáhnou 1 % celkového IgE (například u celkových 2000 kU/lml je 1 % 20 kU/l), pak to většinou nemá klinický význam. Ba ani vyšší (nad 20 kU/l) nemusí vůbec nic pro průběh AE znamenat. Výjimečně může být AE součástí komplikovanějších onemocnění (syndromů), to mi však u vašeho syna, o kterém zase až toho tolik nevím, nepravděpodobné. Takže farmakologicky antihistaminikum, režim, včetně diety až dle poctivého alergologického vyšetření (nejen laboratoře), k eliminaci základních potravin zatím není dostatek indicií. Klíčová je a bude péče dermatologem. Možná, že se stane adeptem pro nejmodernější léčbu AE, pro léčbu biologickou. Držím palec, martin fuchs

  • Avatar
    Marek

    Jeste s dovolenim ctvrty dotaz – jak je to, prosim, z Vaseho pohledu s nadymavymi potravinami typu brokolice, kvasene zeli, nekvasene zeli apod.? Vsude se to uvadi, nicmene ruzni „polo“odbornici rikaji, ze jde o mytus, tak by byl super nazor skutecneho odbornika, dekujeme.

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den, byť jsou otázky jasně formulovány, tak nevím, jak mám začít.
      1.
      Odpověděl jste si vlastně sám, může jít o imunologickou reakci sliznice trávicího traktu (najčastěji ABKM), ale také nemusí. Potvrzení by udělalo jen podrobné bioptické vyšetření (vzorek slinice k histologii i histochemii), což se dělá jen ve výzkumných centrech. Jsme tak (vy i my) odkázáni na efekt eliminace (v tomto případě BKM), popřípadě na návrat obtíží při nové expozici, může být způsoben i chybou (o obojím píšete, jednak „stav dítěte se zklidnil“ a jednak „omylem zkonzumovala sušenky“). Ze zkušenosti posledních let musím bohužel konstatovat, že se vámi popisovaný stav okamžitě a vždy hodnotí jako ABKM, o tom, že by mohlo jít jen o koliky (jak píšete o „nespecifickou reakci“) se už skoro neuvažuje. Nikdo, včetně pediatrů, nechce jít do rizika, že to ABKM bude a nenasadí se správná dieta. Tak se zkrátka dieta nasadí (a nejen mléko, ale rovnou i … raději to nebudu ani jmenovat) a když nejde o správné rozhodnutí, tak přeci neublíží. Díky tomu ABKM u výlučně kojených dětí začíná narůstat znepokojivým tempem. Jde ale o virtuální nárůst, nikoli skutečný. Začíná se to, za velkého přispění sítí, zejména FB skupin, vymykat kontrole.
      K vaší první otázce, miska vah se naklání na ABKM především proto, jak rychle k tomu došlo. Kdyby to bylo jen nezralostí trávení, včetně větší nálože laktózy, pak by dieta mamky logicky moc nepomohla. Ostatně je zajímavé to vysvětlení větší nálože laktózy, vzniká udajně pitím jen „předního mléka“, kde je laktózy trochu víc než v mléce „zadním“ – zde zase více bílkovin a tuku. Více se to tato teorie (já jí tedy moc nemusímn) pak promítá do kojení z obou prsů. S alergologem to řešit zatím nemusíte (já jsem alergolog), na kožní testy a odběry je přeci jen trochu brzy.
      2.
      BKM bych vynechal u mamky alespoň na 3 m., ne-li déle. Konečné rozhodnutí musí ovlivnit aktuální stav, netuším, jak to bude za 3 m. vypadat. Totéž platí o způsobu expozice, většinou jde o jednu malou ml. porci za den.
      3.
      Když eliminace, tak důsledná, a tak i stop. Mléko se v průmyslně vyraběných potravinách vyskytuje ve stopách docela často, patří tam právě i některé uzeniny. Jistotu absence mléka ve výrobku můžete mít jen přímo od výrobce, resp. malovýrobce.
      Váš dotaz stran hovězího a drůbežího je ale z jiného soudku, právě z výše zmíněného soudku facebookového. Z mé strany mýtus, dokonce pro maminky, které začnou eliminovat krom BKM i další a další potraviny, mýtus nebezpečný. Nejsou pro to žádné EBM (evidence based medicine) důkazy. Jediné relevantní EBM pochází z Ameriky, kde větší procento ABKM reaguje podobnou reakcí i na sóju, pro Evropu to však neplatí, tak doufám, že ani pro vaši ženu a dítě.
      4.
      Na čtvrtou už stručně. Nadýmání po brokoloci, zelí, luštěninách (a dalších rostlinných potravinách) u dospělých, tak i vaší manželky, je způsobeno vlivem naší střevní flóry na specifickou vlákninu pocházející z těchto rostlinných potravin. Tato vláknina se do mateřského mléka nedostává, tečka.
      .
      Vaši paní zdravím
      a dceři přeji i nadále racionálně rozhodující rodiče, což svými dotazy dokazujete
      martin fuchs

  • Avatar
    Marek

    Vážený pane doktore,

    máme dvoutýdenní dceru, která je normálně kojena. Dieta matky byla od počátku normální bez omezení, včetně mléčných výrobků atd. Dcerka začala brzy trpět na průjmy a meteorismus – provázenými několikahodinovým vyčerpávajícím řevem a mírnými respiračními a kožními projevy. Matka vyřadila vše, co by mohlo obsahovat stopy kravského mléka, nahradila sójovými mléky. Stav dítěte se zklidnil, i když i teď ji občas trápí plynnatost a kratší epizody úporného řevu (cca 1 hod), stolice je cca 8x denně, řídká (až vodnatá, když matka po vysazení omylem zkonzumovala sušenky obsahující syrovátku).

    Dcera celou dobu jinak dobře prospívá a její tělesná váha neklesala. Oba rodiče jsou alergici (na kočky, kočky máme doma).

    1, Je možné vůbec u takto malého dítěte už mluvit o nějakých omezeních nebo jde spíše o nespecifické reakce, které s tím kravským mlékem nemusí mít nic společeného (i když to vypadalo, že reakce je celkem rychlá po kojení, když matka nic neomezovala)? Je intenzita obtíží dost vysoká na to, aby to bylo potřeba řešit s dětským alergologem, příp. v jakém věku a za jakých okolností? I když to vypadalo hrozivě, tak vzhledem k tomu, že neztrácela váhu, tak jsme nic zatím neřešili (kromě toho vyřazení méka).

    2, Máme mléko zařadit? Příp. v jakém věku a jakým způsobem?

    3, V případě dietního režimu s omezením mléčných výrobků se doporučuje vyřadit i uzeniny. Pokud jde o kvalitní výrobky, které jsou z vepřového nebo drůbežího masa a neobsahují stopy kravského mléka, tak se musí také vyřadit? Pokud ano, z jakého důvodu, prosím?

    Děkuji za případné odpovědi.

  • Avatar
    Liliana

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat na Váš názor na tzv non IgE alergie u dospělých, mám potíže kožní, s ekzémem, někdy i trávicí potíže a nedokáži najít přesnou příčinu které jídlo by mi mohlo vadit, dříve na alergologii našli alergii na břízu, jinak nic dalšího. Na internetu se člověk dočte, že existují i non IgE alergie, tak uvažuji zda by to nemohl být i můj případ. Děkuji za odpověď

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Liliano,
      Příčinou non-IgE alergie musí být specifický imunologický mechanismus, kdy odpovědnost za senzibilizaci, na rozdíl od protilátkami řízeného IgE mechanismu, přebírá buněčná imunita bariér, zejména tzv. lymfocyty. Vědomí této skutečnost bohužel vede k všeobecně přijímanému názoru: kde nejsou IgE, tam musí být non-IgE mechanismy. A to je veliké nedorozumění. Non-IgE imunologické mechanismy opravdu hrají roli, ale jen u „nezralé“ imunity malých dětí, kojenců s ABKM, věkem a vyzráváním slizniční imunity (včetně např. produkce sekrečního IgA) tyto reakce vyhasínají a do dospělosti – na rozdíl od IgE mechanismů – se nejen v případě BKM nepřenáší. Efekt bezmléčné diety u dospělých ekzematiků není ostatně zas až tak často pozorován ani u IgE mechanismů. Skutečnost, kdy bezmléčná (nebo třeba i bezpšeničná) dieta přeci jen u dospělého ekzém zmírní, se primárně vysvětluje jak nespecifickými imunologickými mechanismy nejen trávicího traktu (např. účast vrozené imunity, aktivace zánětu, aktivace mastocytů, dysbiota a jiné faktory.), tak i neimunologickými mechanismy (např. intolerance). Ale to už jiná kapitola.
      Souhlasím, že rozumným přístupem u pečlivě vyšetřeného ekzému, kde nejsou přítomny IgE protilátky proti potravinám a kdy selhala i selhává běžná i méně běžná léčba (celková i lokální), je eliminační dieta „naslepo“, tj. dieta pokus-omyl. Obvykle se začíná dietou bez BKM (já doporučuji současně i bez pšenice) v délce minimálně měsíc, lépe 3 měsíce. Pokud je patrný efekt, který se nedá vysvětlit ničím jiným (a to vůbec není jednoduché), má se v dietě pokračovat. Bohužel je efekt diet u dospělých ekzematiků pozorování jen ve velmi malém procentu, což víceméně vylučuje přítomnost specifického imunologického mechanismu, včetně toho „mýtického“ non-IgE.
      s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Barbora

    Dobrý deň, aký je Váš názor/skúsenosti s A2 mliekom pri ABKM (non-IgE)? Ďakujem.

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Barboro, děkuji za otázku.
      Dovolím si pro ostatní začít krátkým, a tak i poněkud zjednodušeným poučením. A1 nebo A2 mléko je označení mlék dle toho, zda obsahují převahu A1 β-kaseinu nebo pouze A2 β-kaseinu (kaseiny jsou hlavními bílkovinami savčích mlék, tvoří až 80 % všech bílkovin, v kravském mléce to bude až 3 gramy na 100 ml mléka a protože beta kaseiny tvoří asi třetinu ze všech kaseinů, půjde zhruba o 1 g ve 100 ml kr. mléka). O tom, zda půjde o A1 nebo A2 mléko rozhoduje pouze záměna jediné aminokyseliny. Před mnoha tisící lety „všechny krávy světa“ produkovaly výhradně A2 mléko. Časem ale docházelo k evoluční změně (což se týká tzv. přirozených a náhodných genetických mutací), která znamenala změnu produkce z A2 na A1 mléko s výsledkem, že dnešní krávy produkují kasein s převahou A1. Proto je dnes k dispozici více mléko A1. Některé krávy (údajně až 1/3) si však produkci A2 mléka zachovaly, což posloužilo vzniku speciálních chovů a nabídce výhradně A2 mlék.
      A teď to podstatné. Proč je tato skutečnost důležitá? V posledních letech byly poskytnuty důkazy, že A2 mléko je lépe stravitelné, lépe změkčuje stolici a tak je i lépe snášené, lépe tolerované Za tuto výhodu je zodpovědné snadnější enzymatické štěpení kaseinového „vláčku“ aminokyselin v A2 kaseinu, kde není přítomna ta zmíněná záměna jedná aminokyseliny za druhou (konkrétně v pozici 67 záměna histidinu za prolin, ano i takováto drobnost může zásadně měnit trávení). Některé zdroje u A2 mléka zdůrazňují i na jeho nižší prozánětlivý potenciál, tj. na nižší podporu střevního zánětu, který se dá v porovnávajících studiích „změřit“ např. koncentrací fekálního kalprotektinu (bílkovina pocházející z bílých krvinek změřená ve vzorku stolice). A2 mléko se také údajně lépe snáší u nositelů laktózové non-perzistence (dříve LI – laktózové intolerance). LI se tím léčit ale nedoporučuje, stejné množství laktózy (mléčného cukru) je jak v mléce A1, tak i mléce A2.
      Pro upřesnění, MM, jakož i kozí a ovčí mléko A1 kasein neobsahují, jsou vybaveny „hodnějšími“ A2 kaseiny. U lidí k evoluční mutaci nedošlo.
      Pro zájemce, kteří by se chtěli dozvědět více, uvádím jednu z nejnovějších přehledových prací: Jeong, Park, Yoon. A2 milk consumption and its health benefits: an update, který vyšel v časopisu Food science and biotechnology.
      A teď k vaší otázce. Oba typy mlék mají rozdílný vliv na snášenlivost (toleranci), ale nikoli na imunologickou senzibilizaci. Proto se A2 mléko doporučuje dětem i dospělým výhradně u neimunologicky podmíněných obtížích (břišní diskomfort) ale rozhodně ne u mléčných alergií, byť by ta alergie byla non-IgE. Pro imunologickou reakci zmíněná záměna na pozici 67 vůbec nehraje roli. Na sociální sítích si nelze nevšimnout, že si maminky doporučují A2 mléko jako „zázračný lék“ i při podezření nebo dokonce prokázání ABKM u svých malých dětí. Tento omyl může mít i vážnější důsledky, přinejmenším s rizikem prohloubení imunologických/alergických reakcí.
      s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Anna Mikešová

    Dobrý den, pane doktore, bohužel nemám jak reagovat, proto odpověď píšu jako další dotaz, který můžete po přečtení smazat.

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den, už jsem smazal. Druhou odpověď najdete pod vaší první otázkou. mf

  • Avatar
    Anna Mikešová

    Dobrý den, pane doktore,

    u dcery bylo na konci prvního měsíce vysloveno naší pediatričkou podezření na ABKM kvůli krvi ve stolici, kterou v tu dobu měla v každé plence, opravdu hodně nitek a hlenu. Všechny ostatní testy byly negativní. Krve pak bylo čím dál méně, ale úplné vymizení ze stolice se projevilo až po měsíci diety (společně s BKM jsem na rady v různých diskuzích preventivně vysadila i soju a vajíčka). Společně s tím se jí úplně vyčistila pleť od vyrážky, nicméně to nevím jestli třeba nebylo jen novorozenecké akné a celkově se jí krásně zlepšilo zažívání, ale to také může být jen věkem, i když jsem oboje připisovala spíše dietě. Po měsíci měla konečně cca dva týdny stolici naprosto čistou, nyní se ovšem zase začala občas objevovat. Vždy jen maximálně pár nitek, tedy nesrovnatelné s počátečním stavem, ale jsou to už skoro dva měsíce diety (dceři nyní budou 3m), takže mě to znervózňuje. Pediatrička nám bohužel neumí poradit a já nyní nevím, jak se zachovat. Nerada bych přestala kojit, nechci ale krev ve stolici brát na lehkou váhu. Myslíte, že stojí za vyzkoušení vyřadit ještě nějaké alergeny, nebo jen může tak dlouho trvat zahojení zánětu ve střevech a mám dál držet jen bez BKM? Žádná probiotika momentálně nedávám, pouze já beru, měla bych je dceři zařadit? Předem moc děkuji za Váš názor.

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Mikešová,
      děkuji za otázku, resp. příběh, který se objevuje na „různých diskusích“ poměrně často. Pochválit vás musím i za fakt, že jste nezačala vyřazovat další „alergeny“ a raději se zeptala a o to lépe, že na těchto stránkách.
      Tak k věci. Plný souhlas s pracovní diagnózou ABKM a s rychlou eliminací BKM také. Při takto brzké manifestaci (hlen a krev již v 1.měsíci věku) není radno otálet. Potud správně.
      S dalším krokem, s vysazením sóji a vajíčka, už tolik souhlasit nemohu. Pokud pátráte po jakémkoli doporučení a ospravedlnění tohoto kroku (národní i mezinárodní, evropské i americké), pak toho moc nenajdete, resp. jedině Američané (ale jen pacientské, nikoli lékařské organizace) k vysazení živočišných (savčích) mlék doporučují zvážit vynechání i sóji. V USA je to však s konzumací, a tak i s časnou senzibilizací sójou dost jinak než u nás v Evropě.
      Zkřížená alergie mezi BKM a sójou, navzdory všeobecnému názoru podporovaném „různými diskusemi“, je obrovský mýtus, který mnoha studiemi nebyl potvrzen. Tedy až ne jedinou, už vousatou, z r. 2002 (Rozenfeld, Detection and identification of a soy protein component that cross-reacts with caseins from cow’s milk, Clinical & Experimental Immunology). Chcete-li věřit jediné studii oproti desítkám jiných, pak musíte také vědět, že ani Rozenfeld neřekl, že by ten jejich diskutabilní sójový protein (B3 polypetid leguminu) mohl přejít do MM, hovoří jen o opatrnosti při léčbě kojenecké ABKM sójovou náhradou. Mimochodem, ani já sójovou náhradu rád nemám, ale z jiných důvodů.
      Obdobně postrádá studijní oporu, resp. oporu v EBM (evidence based medicine) rozhodnutí, že k BKM se má vysazovat i vajíčko. Neexistují. Můžeme najít koincidenci (společný výskyt) alergie na vajíčko s ABKM sotva v 2 %, maximálně v 5 % (a to přednostně u dětí s atopickým ekzémem). Proto by se mělo u kojící matky automaticky vysazovat vejce při podezření z ABKM? Jistě ne. Nemluvě o tom, že ta koincidence je popsána u alergických pacientů starších, tedy již dávno nekojených.
      Jakékoli vysazování dalších a dalších potravin krom toho, že nemají oporu v EBM, velmi komplikují následné re-expozice ke zjišťování, zda ABKM již pominula. A to je vlastně odpověď na vaši otázku, zda má smysl vysazovat ještě další potraviny. Přestože jste žádnou potravinu nejmenovala, troufnu si tipovat vysazení hovězího, kuřecího, lepku, ořechů a jiných. V žádném případě, vliv na opětovný nález „maximálně pár nitek“ by to rozhodně nemělo, naproti tomu negativní vliv na omezení nutričního složení MM jistě ano, tedy by šlo vlastně místo pomoci o opačný efekt.
      Tak zbývá zodpovědět, proč se opět objevilo „maximálně pár nitek“ ve stolici? Na to není jednoznačná odpověď. Může jít o ještě nevyléčený alergický/imunologický zánět při ABKM z důvodu nedodržení diety (např. kozí produkty z jiných savčích mlék, mléko v pekárenských nebo masných výrobcích) – nepředpokládám. Může jít o ještě nevyléčený alergický/imunologický zánět i při důsledně dodržované dietě (např. při pozitivitě atypické ANCA, ale to sem úplně nepatří, to je komplikované i pro lékaře) – tipuji. Může jít o drobné povrchová krvácení traumatizací při průchodu tužší nebo rychlejší stolicí – nevylučuj. Může jít o velmi lehkou infekci, resp. střevní mikrobiologickou nerovnováhu (dysbalance mikrobioty, tzv. dysobiota) – nemyslím. A v neposlední řadě může jít o reakci na bílkoviny MM, tedy lidské (opět to sem ale ze stejných důvodů úplně nepatří). Ne každý z evropských či světových autorit našeho oboru totiž tomuto vysvětlení věří – já ano.
      Takže závěrem. „Maximálně pár nitek“ bych neřešil ničím, ani vyšetřením, ani dietou. Samozřejmě za předpokladu, že je dítě v kondici a prospívá.
      Omlouvám se za dlouhé a místy velmi odborné vysvětlení, ale to je zkrátka úděl nás lékařů, že bychom se měli řídit nejen zkušenostmi, ale i jasnými fakty (EBM). Těmi se různé „diskusní skupiny“ řídit bohužel nemusí, což je zdrojem mnohých mýtů s chybnými doporučeními a závěry. A také jste jistě pochopila, že je tato odpověď na vysvětlenou určena i všem ostatnímmaminkách s podobnými příběhy. A že jich přibývá.
      S úctou martin fuchs
      Pokud jste v obraze, váš dotaz o tom tak trochu i svědčí, pak doporučuji mrknou např. na dokument autorů, kteří jsou v potravinové alergologii uznávanými světovými znalci.:
      Greer, Sicherer, Burks. PEDIATRICS 2019: The Effects of Early Nutritional Interventions on the Development of Atopic Disease in Infants and Children: The Role of Maternal Dietary Restriction, Breastfeeding, Hydrolyzed Formulas, and Timing of Introduction of Allergenic Complementary Foods

      • MUDr. Martin Fuchs
        MUDr. Martin Fuchs

        Dobrý den, děkuji za reakci, která je opravdu více soukromého charakteru. My jsme na těchto stránkách zásadně nechtěli, aby se to „zvrhlo“ v FB diskuse, jak to občas ve FB skupinách zažívám a není to úplně příjemné. Proto poradna, dotaz-odpověď, hotovo. Na zmíněném FB jsem občas zhrozen dezinformačním tónem, občas komerčními motivy a občas i cíleným prosazováním „já to vím nejlíp“. A tak mi i na upřímně míněnou radu bylo důrazně odpovězeno, že nemám pravdu, kde jsem ta jako vzal a proč nejsem schopen přijímat jiný názor. Ale jsem. Jen je na tom FB možno najít občas pochybení, občas nesmysl a občas dokonce i obranný kotrmelec. Přitom maminkám a jejich dětem mohou tyto aktivity více ublížit, než pomoci.
        A k tomu očkování, opravdu většinou není nutnost žádného odkladu, a to i v případě nevyšetření imunologického stavu, včetně sIgE. Jen bývám opatrný při očkování živou rotavirové vakcínou, už jsme u nás viděli značné zhoršení eozinofilních kolitid. Vaší připomínku mažu, tuto odpověď časem taky. S úctou martin fuchs

  • Avatar
    Ludmila Balleková

    Dobrý den, syn měl od cca 3. měsíce jeden malý flíček na hrudníku. Nevěnovala jsem pozornost až dokud se to postupně nerozšířilo po celém těle (nemyslím si, ze ho to svědilo, vzhledově vypadalo jako atopický ekzem, po teplejší koupeli zčervenalo). Průjmy nikdy v této souvislosti neměl. Vyřadila jsem mléko striktně, vyrážka se vytratila. V jednom roce jsem vrátila na zkoušku mléko oběma, měl lehké průjmy. Znovu jsem vyřadila, ale jen jemu, já kojím ale mléčné výrobky jím (jsem totiž těhotná a balancuji, co je lepší varianta). Má asi dva flíčky, bez průjmu.
    Moje otázka je, zda tím, že má tento kontakt s možným alergenem ( vzhledem k ne typickém průběhu si nejsem jistá, zda jde vážně o alergii), nezvyšuji riziko přetrvání alergie do dospělosti? Nemůže (i když nemá průjem) přítomný alergen snižovat využití živin z potravy (jí doopravdy hodně, a přesto je ve spodní části růstových tabulek, s manželem jsme mírně nad průměrem populace)?
    I přes dva malé fleky bych mu ráda zkusila dát znovu mléčné výrobky, jestli se objeví průjem- je to v takové situaci vůbec diagnostické? Má se průjem objevit v řádu pár dní asi?
    Děkuji za asi náročnější odpověď
    Přeji hezký den

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den, syn měl od cca 3. měsíce jeden malý flíček na hrudníku. Nevěnovala jsem pozornost až dokud se to postupně nerozšířilo po celém těle (nemyslím si, ze ho to svědilo, vzhledově vypadalo jako atopický ekzem, po teplejší koupeli zčervenalo). Průjmy nikdy v této souvislosti neměl. Vyřadila jsem mléko striktně, vyrážka se vytratila. V jednom roce jsem vrátila na zkoušku mléko oběma, měl lehké průjmy. Znovu jsem vyřadila, ale jen jemu, já kojím ale mléčné výrobky jím (jsem totiž těhotná a balancuji, co je lepší varianta). Má asi dva flíčky, bez průjmu.
      Moje otázka je, zda tím, že má tento kontakt s možným alergenem ( vzhledem k ne typickém průběhu si nejsem jistá, zda jde vážně o alergii), nezvyšuji riziko přetrvání alergie do dospělosti? Nemůže (i když nemá průjem) přítomný alergen snižovat využití živin z potravy (jí doopravdy hodně, a přesto je ve spodní části růstových tabulek, s manželem jsme mírně nad průměrem populace)?
      I přes dva malé fleky bych mu ráda zkusila dát znovu mléčné výrobky, jestli se objeví průjem- je to v takové situaci vůbec diagnostické? Má se průjem objevit v řádu pár dní asi?
      Děkuji za asi náročnější odpověď
      Přeji hezký den
      Dobrý den paní Balleková, děkuji za tuto fundovanou otázku. Je znát, že o problému přemýšlíte a že se vám nechce zůstávat na „populární“ vlně ABKM a „populistické“ vlně eliminací. Máte pravdu, eliminací se snadno začíná, ve vašem případě striktně ve 3 m., ale už se moc nechce do opětovné expozice (re-expozice), dítě je bez vyrážky, tak proč se do do toho nutit. Ve vašem případě k tomu došlo až v roce věku. Z mého pohledu zbytečně pozdě, a to to ještě zamotám, dokonce nemuselo o žádnou ABKM jít (na to je opravdu složitější otázka a odpověď). Ale vrátímn se k vaší otázce. Nevím, zda k nějakým pokusům o re-expozici přes MM v minulosti již došlo a jak dopadly. Každopádně jste nyní ve stavu expozice BKM přes MM s minimální, možná že s žádnou reakcí (2 flíčky?). Tak v tom pokračujte a obávat se vlivu zařazení BKM do vaší stravy na prospívání dítěte se rozhodně nemusíte. Správně se naopak můžete obávat přetrvávání alergie při otálení a váhání s re-expozicí (ale to by opět vyžadovalo obsáhlejší odpověď). Pokračovat můžete nabídkou ml. výrobku dítěti (lžičky jogurtu), patříte-li mezi opatrnější matky (což si ale nemyslím), tak začněte „žebříkem“, asi víte, o čem mluvím. Ostatně už jste dítěti něco nabídla, tak třeba s odstupem znovu to. A rada nas závěr – sem tam flíček a jedna-dvě řídké stolice více vás nesmí odradit, dítěti více ublíží opětovná eliminace než pár plenek navíc.
      S vámi to vidím optimisticky, s úctou, martin fuchs

  • Avatar
    Xxx

    Dobry vecer,chtěla bych se prosim zeptat.Synovi byla v pul roce z krve diagnostikována HIT,ABKM a vejce.Diky alfaminu a eliminační dietě se stav syna výrazně zlepšil.Prestal otikat,byl bez ekzemu,stolice ukázková.Postuone jsme zavadeli různé potraviny.Nyni má 2,5r doposud máme alfamino a zvládal krom povolených potravin i prepecene máslo a mléko,pečivo,králíci a krutí maso,testoviny,ryzi,brambory,určitý druh šunky,určitý druh hranolku.Nyni jsou to 3tydny co dostal syn neštovice,od neštovic nespime,neustále se skrabe,má nova ložiska nevím co to muže byt,včera modral kolem úst a dnes znovu i s otokem prestoze nemel žádnou novou potravinu.Naposledy mi otekl jako miminko než se přišlo na alergie.Nase alergolozka konzultace po tel ani e-mailu nedává a čekací doba je delsi,tak prosim o radu než se tam dostaneme.Urcite budu konzultovat i s pediatrem,ale co se tyče alergii většinou o tom nic moc nevi.Pripadne mohu poslat fotku.Dekuji

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní neznámá, ten váš dotaz má několik aspektů.
      Jednak zní naléhavě, doslova akutně. Tato poradna ale nemůže z principu svého fungování vašim požadavkům vyhovět. Umíte si představit, že bychom převzali zodpovědost za víceméně virtuálního pacienta, natož virtuální dítě? To je zcela proti smyslu medicíny, kterou zastávám. Poradna zkrátka nemůže a nesmí suplovat vaše ošetřující lékaře, ať jde o pediatrii nebo alergologii. Už takto se občas nemohu vyvarovat určité kritice mne neznámých lékařů a věřte, nedělá mi to vůbec radost.
      Jednak dotaz vcelku logicky (pro délku) postráná přesnou specifikaci dítěte, rodinou anamnézu, co v 6 m. předcházelo, jeho laboratorní výsledky (zejména koncentrace sIgE), kožní testy, důvod držení diety více než 2 roky, proočkovanost a mnoho dalších důležitých indicií, bez kterých se těžko relevantně odpoví.
      Jednak obsahuje naopak nesrovnalosti, z kterými osobně nemohu souhlasit. Prošlo mi rukama možná nejvíce pacientů s HI (vy píšete HIT) v ČR, ale žádnému jsem tento stav nepřisoudil do 6 let věku (!). V půlroce hovořit o HI, mimochodem HI není diagnóza, jen stav, o kterém se má uvažovat výhradně na základě klinických obtíží v návaznosti na požití většího množství histaminu, je zkrátka nemožné, neorektní a ani není pro tento věk podloženo medicínou založenou na důkazech.
      Jednak o varicelle je známo, že může dost výrazně ovlivnit imunologickou kondici dítěte s různými komplikacemi, které s „ABKM, HIT a vejce“ nebude mít nic společného. Může jít např. o vzplanutí ekzému, ale i mnohem závážnější komplikace, včetně imunologických, které do poradny tohoto typu rozhodně nepatří.
      Omlouvám se , ale nahrazovat lékařskou pohotovost toto cestou prostě nejde (je to ostatně 5 dní, co jste dotaz položila), s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Lenka Vaníčková

    Dobrý den pane doktore.

    Chtěla bych se zeptat na dcerku (5týdnů starou), která je plně kojená. Po odchodu smolky (3.den) začaly vodnaté průjmy, které byly s hlenem, kysele páchnoucí. 4.den života už byla hospitalizovaná a až na zvýšené hodnoty TSH (které se ale již normalizovaly a s průjmem nesouvisely) se na příčinu průjmů nepřišlo. Protože starší dcerka měla ABKM, která také začala kysele páchnoucími průjmy, bylo vysloveno podezření na ABKM. Po 5dnech diety a nelepšení stavu jsem vysadila i vejce a asi na týden přestala stolice kysele zapáchat, vodnatá ale byla stále. Nyní jsem cca 4 týdny na dietě. Bohužel již má zase kysele páchnoucí charakter – možná po vyzkoušení trochy přepečeného žloutku, možná po banánu, pokud je to možné. Ze stravy jsem postupně vyloučila i hovězí, soju a kuřecí – nevím, jestli správně, ale nic moc se nezměnilo. Nyní dáváme 3.den probiotika, ale nevím moc, jak postupovat dál a jestli to děláme správně. Nechci vyřazovat zbytečně moc potravin, když nevím, na co reaguje a na co ne.
    V dubnu k Vám půjdeme na kontrolu se starší dcerkou do Immunoflow, ale jak nám řekli na recepci, nebude asi na mladší dcerku čas a nerada bych něco dělala do té doby vyloženě špatně.
    Předem moc děkuji za odpověď (z recepce Vám prý můj mail přeposlali, zda by bylo možné dcerku objednat, ale asi se někam zatoulal, tak se zkouším zeptat touto cestou, jak mám postupovat dál). Objednala jsem si i Vaši knihu, ale zatím nedorazila, tak pořád tápeme.
    Moc se omlouvám, že Vás okrádám o čas a předem velmi děkuji za jakoukoli odpověď. Velmi si Vás vážíme a jsme rádi, že starší dcerka je ve Vaši péči. Moc jste ji pomohl

    S pozdravem a přáním hezkého dne
    Lenka Vaníčková

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Vaníčková,
      tak si kontroluji otázky, na tu vaší jsem prakticky okamžitě reagoval, ale žádnou odpověd tu nevidím. Nevím, kam se ztratila, tak se to pokusím napravit.
      Vaše dcerka má na 99 % ABKM, s nadsázkou na 110 %. K projevům došlo velmi rychle po porodu, tak se dá říci, že se senzibilizovala ještě před porodem. Proč a jak k tomu může dojít je předmětem mnoha teorií, např. atopie matky, dieta matky, mikrobiota matky, osídlení střev plodu mikroorganismy/patogeny ještě před porodem a další. Účast jiných potravin, tj. i jiných potravinových alergií na neustupujících problémech u ABKM je většinou jen přání otcem/matkou myšlenky. Tato účast by totiž musela být posvěcena průnikem a tak i přítomností nemléčných potravinových bílkovin/antigenů/alergenů v MM. Jinak totiž nemají nemléčné potraviny čím imunitu střevní sliznice dítěte aktivovat (imunizovat). Říká se tomu imunogenní potenciál MM, který je dobře znám právě u bílkovin kravského při konzumaci KM matkou – průnik je popisován, ale zdaleka ne u každé matky, řádově v desítkách nanogramů (minus 10na9) bílkovin syrovátky na 1 ml MM. To se ale nedá říci o bílkovinách např. u vámi zmiňovaného banánu, hovězího nebo kuřecího masa anebo žloutku. Nejsou známé, alespoň ne mně, žádné světové studie, která by přítomnost alespoň nanogramů bílkovin zmiňovaných potravin v MM prokázaly. Přesto se v ČR v posledních letech zvedla vlna zaručených alergií na nemléčné potraviny u kojených dětí s podezřením z ABKM. Na této vlně se veze řada nešťastných matek navzdory absenci základního předpokladu nežádoucí reakce, tj. neexistující imunologické odpověď na neexistující/nepřítomné antigeny nemléčných potravin v MM. Jak to tedy je?
      ABKM ve střevě způsobí zánět, pro lepší pochopení řeknu „vrstevnatý zánět“, ne nepodobný kožnímu ekzému. Ten se také nezhojí hned, pokud vůbec, trvá to minimálně dny, spíše týdny, než se kůže/sliznice po léčebném zásahu (v případě ABKM jde o dietu bez BKM) zahojí. Dokud tento „vrstevnatý“ zánět ze sliznic trávicího traktu nezmizí, může být snadno zcela nespecificky podrážděn jen drobnými změnami ve složení stravy, stačí např. jen nepatrná změna pH, nebo v aktivitě mikrobioty a vypadá to, že dítě reaguje i na jiné potraviny, než bylo BKM. Ale je to jen ZÁMĚNA KORELACE ZA KAUZALITU – omlouvám se, ale jde o „terminus technikus“, vysvětlím: tj. pokud dva jevy na sebe navazují, neznamená to, že jeden je příčinou a druhý důsledkem. Ve vaše případě např. banán nebo vajíčko že jsou také alergeny a že způsobují neustupující obtíže dítěte. Za to je odpovědný ten „mnohovrstevný“ zánět, který potřebuje čas. A ještě jedna poznámka, ten zánět se ne vždy dobře snese s probiotiky. Zítra se podívám v Immunoflow na možné vyšetření vašeho syna, že by sloučení v dubnu s dcerou?
      S úctou martin fuchs, Immunoflow

  • Avatar
    KP

    Dobry den,
    chtela bych se zeptat ohedne meho syna. V soucasne dobe je mu 2 roky a 7 mesicu. Od 5 mesicu zacal bojkot kojeni a byly velmi rychle zavedeny prikrmy jelikoz se kojil jen v polospanku jinak kojeni a lahev odmital. Od roka a pul ma vyrazene mleko kvuli ABKM non ige. Priznaky mel mirne jiz po zavedeni prikrmu, ale nedokazala jsem poznat, ze se jedna o abkm. Mleko jsme zkouseli zavest zpet po pul roce, ale mel velmi sucha mista po kuzi takze jsme odlozili o dalsi pul rok. Kvuli nizke vaze jsem zacala pridavat do jidel Nutrilon Digestive care , ktery uplne ale nesedl-ridka stolice, pupinky po obliceni a proto jsem ho po dvou mesicich vysadila. Zaplatila jsem si vyzivovou terapeutku na pomoc zhojeni strev, ktera doporucila podavat vyvary ve velkem mnoztvi. Takze jsem po dobu 4 mesicu podavala dlouze tazene vyvary kazdy den plus bezne maso ryby z obchodu. To bohuzel u syna nastartovalo HIT, jehoz mirne priznaky mel jiz v minulosti. Po zavedeni vyvaru mel fleky, pupinky po tvarich ridkou stolici, nocni buzeni propinani a rev. Bohuzel podavani histaminovych bomb trvalo 4 mesice a syn postupne prestal tolerovat potraviny , ktere mel jiz v jidelnicku dlouho zavedene-napriklad jakekoliv maso, jatra, losos , vajicka, ghi a jine. V soucasne dobe toleruje jen par potravin predevsim nezivocisneho puvodu a ja nevim jak ho z tohoto strasneho stavu vratit zpet do stavu kdy jedl vse krom BKM a hoveziho. Kvuli nedostatku bilkovin jsem zavedla Neocate infant, ale i po tomto velmi hypoalergenim mlece ma rude kruhy pod ocima, hnis v ocich a skytavku po kazdem poziti. Proto ani nevim jestli s tim pokracovat,.Prosim mohu poprosit o radu jak pokracovat dal? dekuji

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní KP.
      Tak tady jsem pro kloudnou, plnohodnotnou radu krátký. Dítě se dostalo, možná jen pouhým vývojem neobjasněného somatického onemocnění, možná jen neojasněného funkčního onemocnění a možná i po sérii sporných opatření, do stavu, kterému se říká PPP – porucha příjmu potravy. A to je věc psychosomatická, nikoli imunologická, nikoli alergologická, ale ani věcí intolerancí. Nicméně se vše na PPP svádět nedá, např. suchá pokožka je projevem atopie (40 % populace) a dietou bez BKM se v tomto věku prakticky nikdy nevyřeš. Škytavka je projevem insuficience přechodu jícnu v žaludek, tedy pravděpodobně refluxu (až desítky % kojenců a batolat) a dietou s aminokyselinami, které se v žakludku nevysráží, se nevyřeší tuplem a mohl bych pokračovat. U popisovaných reakcí na Neocate nehledejme rozumné/medicínské vysvětlení, neexistuje, rozhodně se však nedá mluvit ani o alergii, ani o intoleranci na Neocate. Musíte si uvědomit, že strava založena na Neocate a pár potravinách je ve své podstatě vysoce nefyziologická, troufám si říci, dokonce naproto nevhodná. Například se nevytvoří dostatečně zahuštěný obsah v žaludku a ve střevech se zas nemá moc z čeho vytvořit „hodnotná“ stolice. Současně se zastaví tvorba vlastního DAO (opakuji zastaví), proto jakési pseudopříznaky domnělé HIT, kterou dle mého ani neměl a nemá, mohou přetrvávat i na šetrné dietě. Tímto bych si vysvětloval „řídkou stolici, noční buzeni, propínaní a řev“. Každopádně patřím mezi lékaře neustále pochybující a tak k jasnému komentáři mi chybí myšlenkový i objektivně-vyšetřovací postup ošetřujících lékařů. Například v 1,5 roce o non-IgE alergii na BKM většinou mluvím v čase minulém, nikoli budoucím.
      Takže dál už ne Neocate. Pod péči kvalitního nutričního terapeuta, který spolupracuje se specialistou (např. naše Mgr. Hrnčířová s námi alergology), vymyslet/vypočítat vyváženou, pestrou, lákavou a kaloricky bohatou stravu, dítě žádné nesmí/musí, jen by mohlo/přálosi/chtělo.
      martin fuchs Immunoflow

  • Avatar
    Ivana

    Dobry den. Bylo by mozne pro zhodnoceni zaslat vysledky odberu. Moc tomu nerozumime.
    Dekuji ivana

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      zkuste to, bez klinických údajů vám však k tomu určitě nic rozumného neřeknu,
      martin fuchs

  • Avatar
    AK

    Vážený pane doktore,

    Bohužel díky vytíženosti snad všech alergologů v ČR se nelze s nikým spojit k fyzické konzultaci,tak zkusím aspoň touto formou.

    Syn,6.měsíců. V 9 týdnech podáno očkování na rotaviry. To pravděpodobně rozjelo ABKM v nějaké mírnější formě. Pouze větší množství hlenu,asi cca 5x krvavé nitky ve stolici ale opravdu malé množství. Mírný reflux a zadní rýma. Bez kožních projevů či jiné bolesti. Syn prospívá dobře. Otázkou je,kdy v takovémto případě a jakou formou zkoušet zavádět BKM zpět. Syn je plně kojen a nyní na počátku příkrmů. Sama jsem si dala sporadicky kousek sýra,sušenky obsahující sušené mléko,čokoládu a to vždy max velmi malý nárůst hlenu ve stolici bez jiných obtíží.

    Jakou byste tedy prosím viděl cestu dál?

    Děkuji za odpověď,

    AK

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Zajíčková, děkuji za otázku,
      Vidím to dobře.
      Souvislost ABKM s očkováním rotavirovou injekcí vídám relativně často (minimálně několikrát do roka). Nejde však o příčinný spouštěč, tou je samotná alergie na BKM, ale jde o živý oslabený virus, který „si sedne“ již do dounajícího (skrytého) alergického zánětu v tračníku (kolitida). A tak může tento virus ve vakcíně „otevřít“ klinickou manifestaci kolitidy, což je různá kombinace řídké, kysele páchnoucí, zelené a hlenovité stolice, občas s nitkami či chuchvalečky krve. Tomu se říká podpůrný faktor nemoci, tzv. kofaktor. Takže očkování víceméně za nic nemůže, má smůlu, že se dává v době nejčastějšího propuknutí ABKM (2-3 m. věku). Důvodem kolitidy při ABKM a jejich projevů je primárně popletená imunologická reakce na BKM, která se akcentuje (posílí) osídlením i osídleným virem z vakcíny. Ten mírný reflux a zadní rýma, si myslím, s tím neměly nic společného – reflux má v tomto věku až 40 % kojenců a ublinknutí se snadno dostane zezadu do nosu, odtud ta zadní „rýma“.
      Jak jsem pochopil, tak jste od doby hlenu a nitek ve stolici vysadila BKM a nyní, cca po 2-3 m. (snad počítám dobře) byste ráda vrátila stav do běžných stravovacích zvyklostí. Začala jste správně expozicí mlékem přes MM, popisované reakce (trochu hlenu) by mne vůbec nevadily, jsou-li to vůbec nežádoucí reakce. Zobejte mléko dále a hlavně pokračujte v příkrmech. Teprve po zavedení základních potravin dítěti napřímo bych zvýšil KM ve vašem jídelníčku, např. v podobě jedné běžné mléčné porce. Po pár týdnech tolerance KM, resp. BKM přes MM bych nabídl dítěti BKM napřímo (třeba jogurt, jako 5.krok tolik citovaného žebříku).
      Dopadne to dobře, paradoxně možná i proto, že žádné ABKM vaše dítě ani mít nemuselo. Ta mírná forma (větší množství hlenu, asi cca 5x krvavé nitky ve stolici bez jiných příznaků mohla být přechodná reakce na očkování jako takové. Ostatně se to nápadně podobá třeba reakcím na růst zubů.
      Pokud budete odkládat expozici z důvodu sebemenší změny v charakteru stolice, imunita toleranci později nebude umět navodit tak, jak po včasné re-expozici Pomohu si přikladem prvních krůčků: pokud dítěti budeme v prvních neobratných krůčcích bránit (např. proto aby stále nepadalo), chodit lépe později se rozhodně nenaučí.
      s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Jitka Pospíšilová

    Dobrý den pane doktore,
    chci se zeptat ,berete nové pacienty ,moc ráda bych k Vám chodila? Mohla bych se u Vás objednat?
    Děkuji moc předem za odpověd! J.Pospíšilová

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den paní Jitko, vzhledem k naprosté zavalenosti mohu brát pouze malé děti, a to zdaleka ne každé. Dospělé jen po osobní domluvě, resp. za splnění specifických obtíží, u kterých bych mohl poradit. Prosím napiště na stránky Immunoflow (jsem/jsme z Prahy) a svůj stav stručně popište. Budu-li v mých silách vás někam posunout, rád pomohu,s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Jiří Sissak

    Dobrý den,
    mám prokázanou histaminovou intoleranci na potraviny (geneticky).
    Jednou za čas mám opravdu velmi nepříjemné stavy v břiše – prakticky asi dojde k zástavě peristaltiky.
    Podle SONO je první problém žaludek a jeho nevyprazdňování.
    Mám dvě otázky:
    1. Mohu použít tzv. krabičku první pomoci při alergiích – a kdy?
    2. Existuje v ČR substituce za lék NALCROM a pokud ne – ve kterých evropských zemích jej lze sehnat? A jak?

    Děkuji za vstřícnost a pochopení – asi své problémy nepopisuji zcela dobře…
    Hezký den
    Jiří Sissak

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den pane Sissac,
      vaše otázky zní jednoduše až jednoznačně, ale odpověď na ně rozhodně jednoduché být nemohou.
      Pro odpověď, že máte HI, mám velmi málo indicií, proto popořadě. HI je stav, kdy si trávicí trakt, rozumějte střeva, z nejrůznějších důvodů neví rady s histaminem přijatým ve stravě. Histamin se dostatečně nezpracuje a tak se může začít vstřebávat a způsobovat pro histamin typické obtíže. Ty jsou velmi podobné stavům, která vidíme u alergických reakcí, kde je ostatně histamin rovněž hlavním hráčem. Jde např. o břišní diskomfort, svědění – ve střevech může být svědění vnímáno jako bolest, zrychlená (nikoli zpomalená) peristaltika, průjmy, při průniku do systému to mohou být obtíže kožní, respirační, méně často kardiovaskulární a vzácněji i jiné. HI tedy předpokládá zvýšený příjem histaminu ve stravě, což jsou z 99 % fermentované potraviny (zrající sýry, stařené maso, kysaná zelenina), a snížená schopnost enzymu diaminooxidázy (DAO) tento histamin ve střevech odbourat. Tato skutečnost se nezpochybnitelně musí promítnout do vztahu: konzumace histaminem bohatých potravin a následné, celkem typické obtíže. Některé obtíže do klinického portfolia z principu nežádoucích účinků histaminu patřit dost dobře nemohou, např. bolesti kloubů, bolesti svalů, zácpa, ekzém a řada dalších. Pokud jsou jakékoli obtíže pozorovány bez předchozí konzumace jasně definované, histaminem bohaté potraviny, tak to prostě být HI nemůže. Omlouvám se, ale prostě nemůže. Totéž platí o zmíněných netypických obtížích, zejména pokud se objevují s velkým časovým odstupem („udělal jsem večer chybu a druhý den jsem se nemohl postavit na nohy“).
      Potud velestručně HI. Všechny další a další faktory, co se na tento dnes už doslova „mytický“ stav nabalují jako na sněhovou kouli, jsou většinou jen zoufalou snahou pojmenovat obtíže, které nemají jinak žádné vysvětlení. A tak se HI neprávem „přišije“ k potravinovým alergiím, k autoimunitám, k funkčním dyspeptickým poruchám, k migrénám, k únavě, k syndromu dráždivého tračníku, k post-covidu a mohl bych jmenovat řadu dalších stavů nebo pravých diagnóz.
      Nespokojenost pacienta, ale i nespokojenost ošetřujícího lékaře nakonec vede k vyšetření koncentrace DAO i aktivity DAO (THDC – total histamin degradace) a co je ještě horší, tak k vyšetření domnělé genetiky HI. Takže aby bylo jasno, tato vyšetření přínosná nejsou, zdůrazňuji nejsou, ba naopak mohou velmi uškodit, protože pacienta a často bohužel i indikujícího lékaře utvrzují v neexistující „diagnóze“ (ostatně HI nikdy nebyla a není diagnózou).
      Takže závěrem k dlouhému vysvětlení, máte-li HI, pak zástava peristaltiky žaludku jako příznak k HI nepatří, ani genetické vyšetření jí nepotvrzuje. O tom třeba někdy příště, snad jen tolik, že pár genetických mutací pro tvorbu a aktivitu DAO bylo popsáno v několika málo a ne úplně uznávaných studiích, (paradoxně většinou jen o migrénách). A při těchto mutacích se může snižovat schopnost DAO odbourávat histamin, nic víc a nic míň.
      A teď konečně k vašim otázkám, které ale v kontextu výše uvedeného nejsou moc k HI relevantní.
      1. krabička první pomoci při alergiích je předpokládám antihistaminikum. Proč ne? Alespoň se ukáže, zda histamin v příčině obtíží hraje roli. Neukáže však, zda ten histamin není výsledkem alergické reakce. Píšete ale krabička (to je u alergických reakcí celkem terminus technicus), opravdu netuším, co by tam mělo kromě AH být. Adrenalin? Jistě ne. Betamimetikum na astma? Jistě ne.
      2. Nalcrom je, resp. byl kromoglykát sodný, u kterého byla popsána schopnost stabilizovat žírné buňky (ŽB). Odborněji mastocyty, to jsou ty buňky, které v sobě zadržují proalergické cytokíny, mezi které patří histamin, a které opustí žírnou buňku po nějakém impulsu, co se odehraje na jejím povrchu. Klasickým příkladem/stimulem je alergická reakce za účasti alergenu, alergické protilátky a žírné buňky bariér, tj sliznic nebo kůže. Kromoglykát sodný je např. v německém Allergovalu nebo u nás registrovaném Pentatopu. Váš ošetřující lékař může oslovit RL vaší pojišťovny na tzv. paragraf 16, zda by povolil úhradu toho druhého preparátů na recept. Jinak v zahraničí jsou tyto preparáty volně prodejné, patří vlastně mezi potravinové doplňky. U nás se rozmohl, díky sociálním sítím, trend braní do jisté míry konkurenční látky, která se jmenuje quercetin. V několika málo studiích (dost starých, světová věda se jim, asi celkem oprávněně, již tolik nevěnuje a když, tak úplně v jiném kontextu, např. u alkohgolismu) má stabilizační vliv na ŽB o fous lepší než kromoglykát sodný. Kromoglykát se používal/používá přednostně ve stavech, kde hrála/hraje degranulace ŽB důležitou roli, tj. u potravinových alergií. Rozhodně nemá a ani nemůže mít významnější efekt u pravé HI. Snad jen mírný efekt tam, kde primárně jde o PA se sekundární, tj. přechodnou HI.
      .
      Nejsem gastroenterolog, jen zvídavý alergolog a tak by mne zajímala nejen vaše alergologická anamnéza, ale také váš jídelníček, s omluvou i vaše zlozvyky či nezdravé návyky, výsledek ezofagogastroduodenoskopie, výsledek biopsií z těchto oblastí, přítomnost Helicobacter pylori, stav žlučníku, slinivky a tak podobně.
      .
      s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Karolína Šimáčková

    Dobrý den pane doktore, prosím o radu.
    Už 3 týden se objevuje u syna (3roky) kopřivka (prchající svědivé pupínky, pruhy). – již jsem se dozvěděla, že se bude jednat pravděpodobně o dermografickou kopřivku.
    Syn ráno vstane, nikde nic nemá a následkem poškrábání mu „vyraší“ pruhy, které do 20 minut zmizí.
    Pediatra nám doporučila alergologii, tam jsme však objednaný až v březnu. Do té doby máme dávat Fenistil 3x denně . Ten nám zabírá, ale nejsem si jistá jeho dlouhodobým podáváním. Zkoušela jsem ho vynechat, ale hned se synovi přitížilo.
    Je vhodné navštívit případně dermatologa? Tam by nám dali možný dřívější termín než za 3 měsíce. .
    Nemůžu dohledat příčinu. Nemoc neprodělal, očkovaný v posledních měsících nebyl.
    Více se mi rozjedl, a tak se nabízí zda ho netrápí nějaká potravina..má otázka zní, je to možné i u tohoto typu kopřivky? Je vhodné držet nějakou dietu než syna vyšetří? Je třeba něco dodržovat, pro zlepšení stavu?

    Děkuji předem za odpověd,
    Karolína Šimáčková

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Ještě jednou, jen pár drobných oprav při psaní:
      Dobrý den, fotodokumentaci jsem shodou okolností před chvilkou shlédl na FB v diskusní skupině, tak jsem se urychleně připojil na naše stránky, což tedy o svátcích bych, přiznám se, jinak neudělal.
      Jde o tzv. pozitivní dermografismus, tedy o stav, kdy se objeví po mechanickém podráždění kožní reakce v podobě červených, popř. bílých kopřivkových pupenů nebo roztodivných map. Vystouplé pupeny/mapy kopírují účinek tlaku, v případě škrábání bývají v pruzích, což je pravděpodobně i případ vašeho syna. A to je vlastně i vysvětlení příčiny. Imunitní buňky, které jsou zdrojem cytokinů vyvolávajících onen lokální otok a svědění, jsou aktivované fyzikálním podnětem (tlak, může jít i o teplot, chlad, vibrace a další). Málokdy, resp. skoro nikdy se neúčastní klasický alergen, jako je potravina nebo vzdušný alergen. Proto jsou diety v těchto případech velmi málo účinné a ve své podstatě molhou být zavádějící až škodlivé. Efekt antihistaminik se dá očekávat, pokud hlavním cytokinem je histamin, zdá se, že u vašeho syna tomu tak je. Podporuji Fenistil v případě jednorázových kopřivek (hmyz, dietní chyba), pokud se však kopřivka objevuje více dnů po sobě, jsou lepší antihistaminika vyšší generace, jako Aerius, Xyzal nebo Tamalis sirup, v dávce 2,5 ml. Působí déle/24 hodin, u prvogeneračního Fenistilu klesá účinnost již po desítkách minut a tak se musí neustále podávání přes den opakovat.
      Odpovědi na FB vás navádí usilovně pátrat po nějakému spouštěči, obvykle to příliš nepomáhá a matku vyčerpá. Pokud je v pozadí těchto fyzikálních kopřivek ještě něco jiného, pak to vídáme po infekci nebo při infekci, a to o i bezpříznakové. Např. to “umí” covid-l9 a mnoho dalších virů. A také parazité, v tomto věku bych cílil přednostně na roupy.
      Takže závěrem, potraviny to bývají zřídka kdy (maximálně do 5 % kopřivek), automaticky nasazované diety mohou někdy pomoci svou nižší nabídkou dráždivých látek (kořeněné, kyselé, fermentované apod.), nikoli odstraněním alergenů. Na důsledné eliminační diety (mléko apod.), pokud se nic jiného neděje, je opravdu čas. S úctou martin fuchs

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den, fotodokumentaci jsem shodou okolností před chvilkou shlédl na FB v diskusní skupině, tak jsem se urychleně připojil na naše stránky, což tedy o svátcích bych, přiznám se, jinak neudělal.
      Jde o tzv. pozitivní dermografismus, tedy o stav, kdy se objeví po mechanickém podráždění kožní reakce v podobě červených, popř. bílých kopřivkových pupenů nebo roztodivných map. Vystouplé pupeny/mapy kopírují účinek tlaku, v případě škrábání bývají v pruzích, což je pravděpodobně i případ vašeho syna. A to je vlastně i vysvětlení příčiny. Imunitní buňky, které jsou zdrojem cytokinů vyvolávajících onen lokální otok a svědění, je fyzikální podnět (tlak, může jít i o teplot, chlad, vibrace a další). Málokdy, resp. skoro nikdy se neúčastní klasický alergen, jako je potravina nebo vzdušný alergen. Proto jsou diety v těchto případech velmi málo účinné a ve své podstatě zavádějící až škodlivé. Efekt antihistaminik se dá očekávat, pokud hlavním cytokinem je histamin, zdá se, že u vašeho syna tomu tak je. Podporuji Fenistil v případě jednorázových kopřivek (hmyz, dietní chyba), pokud se však kopřivka objevuje více dnů po sobě, jsou lepší antihistaminika vyšší generace, jako Aerius, Xyzal nebo Tamalis sirup, v dávce 2,5 ml. Působí déle/24 hodin, u prvogeneračního Fenistilu klesá účinnost již po desítkách minut a tak se musí neustále podávání přes den opakovat.
      Odpovědi na FB vás navádí usilovně pátrat po k nějakému spouštěči, pokud je v pozadí těchto fyzikálních kopřivek ještě něco jiného, pak to vídáme po infekci nebo při infekci, a to o i bezpříznakové. Např. to „umí“ covid-l9 a mnoho dalších virů. A také parazité, v tomto věku bych cílil přednostně na roupy.
      Takže závěrem, potraviny to bývají zřídka kdy (maximálně do 5 % kopřivek), automaticky nasazované diety mohou někdy pomoci svou nižší nabídkou dráždivých látek (kořeněné, kyselé, fermentované apod.), nikoli odstraněním alergenů. Na důsledné eliminační diety (mléko apod.), pokud se nic jiného neděje, je opravdu čas. S úctou martin fuchs

  • Avatar
    Petra Pichová

    Dobrý den,
    Dcera 8 měsíců atopický ekzém.Diagnostkováno ABKM dětskou lékařkou.Od 5 držím bezmléčnlu dietu.(kojím)
    Testy na alergologii neukázaly , žádne alergie.Zatím po telefonnim rozhovoru s lékařkou. Ale i tak dietu stále držim.
    Dceři se na tváři stále objevuje ekzém, nepřikládam ho k.realci na potraviny.
    Ale asi 4 dny přišla do kontaktu při kojeni s prsem na kterým jsem z důvodu zánětu v něm dávala tvaroh a špatne otřela. A tvář se zhoršila.Může znači reakci na kravsklu bílkovinu?
    Kdy začit zkoušet zařazovat mléko a jak prosím?

    Děkuji

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den,
      že při kojení držíte bezmléčnou dietu je zcela správné rozhodnutí. Atopický ekzem malého kojence může být udržován i zhoršován přednostně bílkovinami kravského mléka (BKM), resp. savčích mlék (kozí, ovčí). Nemusí tomu ale tak být vždy, záleží na více okolnostec. Za prvé na době vzniku ekzému – čím dříve (před třetím měsícem věku), tím spíše může jít o ABKM. Za druhé – čím větší plocha je ekzémem postižena (ekzém generalizovaný), tím spíše může jít o ABKM. A naopak, pokud ekzem vznikl až v tom 5.měsíci a pokud je/byl jen lokalizován na známých místech (v ohybech, na tvářích) pak sebepřísnější dieta bez BKM nemusí pomáhat tak, jak bychom to o ní očekávali.
      Kontaktní dermatitida na mléko vzniknou mohla, nemyslím si však, že by to měl být důvod odložit zařazení kr. mléka do vašeho jídelníčku. Nelze ani podceňovat možný vliv samotného zánětu v prsu. Každý zánět je totiž zdrojem zánětlivých chemických faktorů, my jim říkáme cytokíny, které také mohou lokálně podráždit kůži kojence. Pokud nebyla alergie na BKM laboratorně prokázána (tj. nebyly potvrzeny zvýšené protilátky IgE), pak jde o tzv. non-IgE alergii. Při stabilním stavu to umožňuje expozici přes MM v podobě jedné malé mléčné porce do vašeho jísleníčku, a to již 3.měsíc od eliminace, což je vlastně, počítám-li dobře, už nyní. Pokud si na to netroufáte, můžete mléko zařadit až po 4, 5, resp. po 6 měsících od eliminace. Riziko této opatrnosti je ale v tom, že by se expozice přes vaše MM – nepochybně šetrnější, nemusela pro neplánované ukončení kojení už uskutečnit.
      s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Jana

    Dobrý den, syn atopik, stále se vrací ekzém. Jaký máte prosím názor na test potravinové intolerance pro cca 50 druhů potravin? Jsou přesní? Můžeme jim věřit? Stojí kolem 2500,-. K alergologovi jdeme až v lednu. Může sám alergolog nabídnout podobný test hrazený ze zdravotního pojištění?
    Děkuji

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den,
      žádné peníze za toto vyšetření neutrácejte. Jde o vyšetření specifických IgG protilátek proti 50 potravinám, které laboratoře stále rády nabízejí. Nemají však vůbec žádnou výpovědní hodnotu, skutečně vůbec žádnou. Naše odborná společnost se k vyšetřování IgG protilátek postavila jednoznačně, k diagnostice potravinové alergie ani potravinové intolerance prostě nepatří. Specifické IgG by také neměla proplácet žádná pojišťovna. Protilátky proti potravinám typu IgG tvoříme víceméně všichni, ať atopici/neatopici nebo alergici/nealergici, a to zcela přirozeně podle konzumace. Např. mí atopičtí vnuci jedí 2 až 3 mléčné porce denně, mají tak logicky vyšší sIgG proti mléčným bílkovinám. Dietu nedrželi, držet nemusí, nemluvě o tom, že by jim tato dieta atopické projevy nevyřešila.
      Jiná otázka je vyšetření specifických alergických IgE, o tom se rozhodne na alergologii v lednu 2024, ale až podle anamnézy, věku (nepíšete, je to vždy dost důležité), stravy, typu ekzému, dosavadní péče a zejména až dle úsudku indikujícího alergologa. Potravinová alergie (ale jen ta sIgE) jako možná příčina ekzému s věkem ustupuje, v kojeneckém věku je poměrně častá, v předškolním prudce vyklesává, ve školním je víceméně vzácná.
      Takže závěrem, sIgG protilátky nevyšetřovat a pokud si je přece jen kdokoli vyšetřit nechal, pak podle nich v žádném případě nenasazovat eliminační dietu. To by totiž nebyla jen malá chybička, ale chyba zásadní, v určitých případech až kontraproduktivní.
      Věřte a svěřte se alergologům a dermatologům,
      s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Monika

    Dobrý den, dcera (15 měsíců) má z krve diagnostikovány potravinové alergie (vypsány níže) – jsou mezi nimi i ryby (na konci). Mám dotaz, zda je možné podávat rybí olej (např. mollers) s těmito alergiemi. Ráda bych ji nějakym způsobem doplňovala omega 3.
    Na testy jsme šli kvůli ekzému a astmatu. Reakce na ryby nebo luštěniny (před diagnózou) se projevilo zčervenáním a kopřivkou v místě dotyku. Zhoršený dech a sípání se objevovalo nahodile, nedokážu říct, zda to mohlo způsobit jídlo, námaha nebo jiné podněty (ale nikdy to nebylo hned po jídlo, spíš to přicházelo po probuzení).

    arašid v Ara hl 1,63
    čočka 1,84 hrách 0,76
    soja 11S globulin 0,98 lupina 0,39
    kešu 3,81 v S albulionu 4,15 lískový ořech 11S albumin 5,59 7S globulin 4,04 mandle 3,68 vl. ořech 11S globulin 6,1 pistácie 13,79
    bílek 2,06 positivní komponenty jen lysosym 6,12 parvalbumin losos 7,04 sleď 2,64

    Předem moc děkuji za odpověď!

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den,
      než odpovím, tak si dovolím upřesnit názvosloví.
      Alergie je klinicky manifestní senzibilizace. Samotná senzibilizace vyjadřuje jen objektivní potvrzení vyšších sIgE.
      U vaší dcery je něco senzibilizace (např. zřejmě ořechy) a jen něco se projevuje, jak píšete u ryb a luštěnin, jen po kontaktu, tj. lokální reakcí.
      .
      A teď konkrétně (asi dle metody ALEX, jen hádám)
      1. objevily se, zatím jen hraničně, luštěninový vicilin = 7S (arašíd, asi i hrách a čočka) a zřejmě i legumin = 11S (také nejspíš v hrachu, čočce a také sóje).
      2. dále jsou vyšší ořechové alergeny (zatím asi BEZ klinické odezvy)
      … jednak opět vicilin (lískový o.)
      … dále opět legumin (lískový o. a vlašský o.)
      … a potenciálně ještě rizikovější 2S-albumin (kešú, určitě i pistácie)
      … pozn: 11S albumin neexistuje, tak buď jde o lískooříškový legumin nebo 2S-albumin
      3. málo obvyklý lysosym vajíčka, který většinou v tepelné úpravě nečiní obtíže
      4. parvalbumin lososa (přes 7, tj. cca 20 x nad normu) a sledě (přes 2) minimálně „zdvihají prst“ před rizikem konzumace, zejména při pozorování kontaktní reakce.
      .
      Odpověď na otázku, zda – v tomto případě pozitivního lososa a sled – podávat rybí olej, není jednoduchá.
      Výrobci obsah parvalbuminu (pocházet by měl jen z rybí svaloviny) ve svém omega-3 produktu neudává. Jako zdroj výrobci totiž udávají většinou tresčí játra, nikoli svalovinu, tak by tam parvalbumin z logiky technologické přípravy věci být neměl. Byť vám to zaručit nemohu, osobně bych se olejového přípravku z tresčích jater osvědčené firmy ani moc nebál.
      .
      Drobné 2 poznámky na závěr, i když se neptáte:
      První:
      Dítě s astmatem (které vaše dítě nepochybně má) a se senzibilizací na rizikové potravinové alergeny, včetně ořechů, luštěnin a ryb, by mělo mít astma pod kontrolou v podobě trvale farmakoprevence inhalačními kortikosteroidy. Nepíšete, ale předpokládám, že tomu tak je. Lhostejno, zda astma s konzumací potravin souvisí nebo nikoli.
      Druhá:
      Vzhledem k tomu, že se neptáte na ořechy, tak předpokládám, že je dcera nesmí konzumovat. Tento preventivní zásah, byť jakkoli logický, však nemá oporu v medicíně založené na důkazech. Osobně bych stopy ořechů (v těstech) neřešil, ale opravdu jen stopy.
      .
      s úctou martin fuchs

  • Avatar
    Milan

    Dobry den, rad bych Vas poprosil o nazor. Nase 2,5 leta dcera mela problem s dlouhobejsimi prujmy, kaslem, vetsi nemocnosti, nechutenstvim a ekzemem. Na alergologii ji pani doktorka udelala ALEX test a na zaklade nasledujich vysledku (IgE celkove CLIA 115 kU/l, kravske mleko 0,61 kU/l, kr.ml. kasein nBos D8 0,37 kU/l, kasein IgG4 > 50000, kravske mleko IgG4 > 50000, Anti-kravske mleko IgE – ELIS 47,5, anti-Kasein IgG (ELISA) 2,1) diagnostikovala silnou intoleranci na kravske mleko a doporucila mlecne vyrobky uplne vypustit. Kravske mleko jsme vysadili (pred 3 mesici), ale příznaky se moc nezlepsily. Navic dle naseho pediatra hodnoty techto ukazatelu o intoleranci nesvedci a naopak ukazuji, ze nase dcera mleko toleruje a muze ho dale pit. Poprosil bych radu, ke kteremu nazoru se klonite, pripadne zda by bylo mozne vysledky s Vami dale konzultovat.

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den,
      odpověď si dovolím začít nemedicínským „ach jo“. Zaslaným výsledkům totiž chybí „štábní kultura“. Píšete o ALEX, to je vyšetření až 300 specifických IgE protilátek (sIgE), kde vychází – pokud jsem správně pochopil – hraniční jen KM, a lehce nad normu mléčný kasein (Bos d8, nad 2 kU/l). ALEX pro diagnostiku mléčné senzibilizace ale není vůbec vhodný, ba právě naopak. Pak píšete, že jiný IgE proti kravskému mléku je naopak extrémně vysoké (přes 47 kU/l při normě do 0,3), což je nepochybně vyšetřeno jinou metodikou než ALEX (typuji pravděpodobně CAP Phadia?). To by mělo potvrzovat mléčnou senzibilizaci, rozhodně nikoli intoleranci, to je opravdu jiná diagnóza, a poukazovat na možný, klinicky manifestní problém, tj. na pravou mléčnou alergii – ABKM. Dle mého to jasná ABKM i byla, jen mne překvapuje, že dcera do vysazení BKM nereagovala časnou reakcí, např. kopřivkovou vyrážkou, zvracením, dušností a tak. Ostatně kašel, nechutenství a ekzém by projevem ABKM být mohly, jistě ale ne v době, kdy již 3 m. drží dietu. Každopádně kr. mléko s těmito nálezy dcera zatím tolerovat s vysokou pravděpodobností nebude.
      Dále píšete o protilátkách IgG, ty by se vůbec neměly vyšetřovat, natož jakkoli interpretovat. Ale nešť – jsou vysoké asi proto, že se u vaší malé slečny začal nastavovat proces, kterému se říká imunologická tolerance, v tomto případě se dceřina imunita snažila tolerovat BKM, konkrétně ten kasein, který by v CAP Phadia vyšel asi stejně vysoký, jako kravské mléko. A možná jsou i blokujícím důvodem, proč nepopisujete klasické časné alergické obtíže.
      Potud snaha o návrat ke „štábní kultuře“, ale opravdu netuším, zda se mi to podařilo.
      Co dál?
      Dieta BEZ BKM, resp. jak oblíbeně píši BEZ BŽM (bílkovin živočišných mlék), časem kontrola sIgE mléčných molekul (kasein, syrovátku), a to výhradně metodou CAP Phadia. Viděl bych to na 3-4 m. po posledním vyšetření, tj. asi už teď nemýlím-li se.
      Poznámka stranou – k tomu určitě vyšetřit i sIgE vejce a lepek, u kterých ALEX vyšetření relevantní výsledky rovněž nenabízí, a také autoprotilátky typu a-tTG (omluva, podrobně nevysvětluji).
      Pouze podrobná znalost o klinickém obraze v čase, která mi logicky chybí, společně s dynamikou sIgE ukáže, jak dál s dietou, popř. s re-expozicí, a to kdy, jak, kde a čím.
      Konzultace dalších výsledků je jistě teoreticky možná, ošetřujícím se tak ale nestanu. Spíše nechtěným posuzovatelem i potenciálním kritikem, k jistě malé radosti vašich ošetřujících. Ostatně paralelní konzultace, jakkoli z vaší strany pochopitelná, není korektní ani k vašim ošetřujícím lékařům, ale ani ke mně. Něco jiného by bylo, kdyby o této naší aktivitě byli obeznámeni všichni zúčastnění a otázky by byly adresovány i z jejich strany.
      S úctou mf

  • Avatar
    Petra

    Dobrý den, prosím Vás, budu se to snažit zkrátit. Vždy jsem myslela, že když se objeví reakce na potravinu. Např. Zcervenani kolem úst tak se jedna o alergii a hotovo. Dcerka měla abkm. Nyní reakce na jablko, kořenovou zeleninu, žito, cibule/cesnek… kamarádka mi říkala, ať ji nabidnu tuto potravinu i 5x a ze poté už by se nemusela osypat. Opravdu? Už nevím jak postupovat. Potraviny přibývají. Dekuji mnohokrát.

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den,
      zčervenání kolem úst nemusí znamenat alergii a tak by nemělo být důvodem k vysazení domnělé příčiny reakce. Zde je místě stručně vysvětlit, co je to alergie. Jde o specifickou imunologickou odpověď na konkrétní alergen (i v případě potravin musí jít o bílkovinu). Za specifickou reakci je odpovědná alergická protilátka – imunoglobulin E (IgE) -zaměřená právě proti konkrétní bílkovině. Jinými slovy by vaše dcerka musela mít v sobě alergické protilátky proti jablku, mrkvi, celeru, žitu, cibuli i česneku. A troufnu si říci, že to na 100 % nemá, i když ještě nebyla podrobněji vyšetřena. Takže musí jít o jinou, nespecifickou reakci. Takových spouštěč§, co nespecificky ovlivňují kůži i sliznice je habaděj. Typuji na podráždění nervově-cévní, např. zčervenání po kyselém, v teple, na slunci, působením vazoaktivních aminů a celá řada dalších příkladů. Některé látky biogenní povahy by mohly být a jistě i jsou ve jmenovaných rostlinných potravinách. Domnívám se, že vaše dcera má jen citlivější pokožku, ne pravou alergii. Vysazováním podezřelých potravin jen na základě zčervenání kolem úst se tak pravděpodopně dopouštíme větší chyby, než např. zkoušet jablíčko dál. V tomto bodu má vaše kamarádka v podstatě pravdu. Pokud se přeci jen u dcery po prvním kroku (ABKM) objevuje krok druhý, o čemž ale opravdu silně pochybuji, nezůstane jen u zčervenání kolem úst. Poznámka na závěr: pro podobné dotazy je důležité uvádět i časové souvislosti, včetně věku dítěte.
      S úctou martin fuchs

  • Avatar
    Petra

    Dobry den, pan doktor, prosila by som o radu. Nasej 6 mesacnej dcere sa po prvom ockovani Hexacima + Prevenar zacali objavovat stopy krvi a hlien v stolici. Dva mesiace som na bezmliecnej diete + soja, hovazdie, vajce, kuracie. Aktualne som na eliminacnej diete (8 potravin), pocas ktorej som sa snazila zistit, co jej vyhovuje a potraviny pridavat. Napriek tomu sa stopy krvi vyskytli – jedna sa o jemne nitky krvi, niekedy menej ako mm, inokedy 2-3 mm. V priemere 2-3 kusy v stolici, v ktorej je krv. Napriklad 4 dni je stolica v poriadku (zlta ,bez hlienu, bez krvi), potom stopy v 2 plienkach a potom je zasa isty cas pokoj.
    Inokedy su stopy krvi aj 3 dni po sebe. Konkretne za mesiac jul to bolo 12 dni so stopami krvi v stolici.
    Neviem odsledovat co dcere vadi, kedze 3 tyzdne jem to iste a stopy krvi sa vyskytnu, ale nepravidelne, nie stale. Je plne dojcena.
    Krvi nikdy nebolo vela, dcera bolesti nema, prospieva. Na gastre to uzavreli ako ABKM, na alergo mame termin vo februari.

    Caka nas druhe ockovanie – je prosim vhodne podat ho aj ked sa stopy krvi stale vyskytuju? Nemozem podanim ockovania dcere nejako ublizit?
    Je lepsie pre alergika tieto ockovania podat oddelene?

    Viem dcere pomoct aj inym sposobom ako hladanim alergenov cez materske mlieko? Mam pocit, ze sa tocim v kruhu.

    Dakujem velmi pekne za odpoved!

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      Dobrý den,
      omluva za pozdější odpověď (dovolená).
      Diagnóza dítěte zní alergická proktokolitida, možná jen prostá proktitida = alergický zánět posledního úseku tlustého střeva (zkratkou FPIAS – food protein-induced allergic proctocolitis), kterou nejčastěji spouští BKM (bílkoviny kravského mléka), velmi zřídka i jiné potraviny, zejména pokud je dítě kojeno. Vámi udávané potraviny (soja, hovazdie, vajce, kuracie), resp. jejich bílkoviny se vlastně ani do mateřského mléka (MM) nedostávají v potřebném množství tak, aby způsobovaly nějakou imunologickou odpověď. Takže nejsou v tomto množství schopny vyvolávat střevní imunologickou reakci dítěte. Proto vaše dieta (8 potravin) je zcela zbytečná až škodící, a to i pro vás. Drobné nitky krve ve stolici, při dobrém prospívání, bez bolestí, s normálním chováním se ostatně často ani nemusí řešit (a ve světě se běžně opravdu ani neřeší). Dodržování eliminace BKM by mělo trvat okolo 6 m., pak zkusit re-exponovat (přes MM nebo napřímo). Potud k dietě.
      FPIAS i jiné projevy ABKM se mohou zhoršovat nepotravinovým, tzv. antigenním podnětem s očekáváním imunologické odpovědi dítěte – stres (zátěž fyzikální, chemická, alergická i jiná), infekce (a to i ta bezpříznaková) a také očkování. To se u vás i stalo, došlo však jen k prosté proktitidě, tedy nic dramatického. Pokračovat v očkování dle mého můžete, správná úvaha je, že očkovat odděleně. Jinými slovy bych pokračování vřele doporučoval, riziko neočkování je totiž mnohem vyšší (černý kašel aj.), než riziko zhoršení proktitidy, tedy pravděpodobně jen přechodného objevení se nepohody a více nitek krve ve stolici. Ale rozhodnutí je, pravda, na vás. Kdyby šlo o mé vnouče, už by mělo minimálně 2 Hexy a 2 Prevenary, ne-li po 3 obojího.
      s úctou
      martin fuchs

  • Avatar
    Anonym

    Prosím o názor, u syna 2 roky na ekzém zabrala eliminační dieta s aminokyselinovou náhradou (Neocate). ABKM z krve potvrzena nebyla. V minulosti jsem synovi několikrát zkusila zařadit zpět mléčné výrobky, ale neprocházely, vždy synovi vyjel ekzém. Nyní jsem asi měsíc přešla na vysoké štěpení (Nutrilon allergy care), zkouším bezlaktózové jogurty, sýry. Když už se to zdálo OK, tak se objevily ložiska ekzému – ruce, nohy. Co mám dělat, vrátit se k eliminaci?

    • MUDr. Martin Fuchs
      MUDr. Martin Fuchs

      jaká je diagnóza?
      s vysokou pravděpodobností šlo o ABKM bez účasti alergických protilátek (non-IgE alergie) s kožní manifestací v podobě ekzému

      kdy a čím se alergie projevila?
      zřejmě šlo o velmi časnou manifestaci ekzému někdy v prvním půlroce věku (to ale neupřesňujete), zkušenost napovídá, že u pozdějšího objevení ekzému by dieta bez BKM neměla takový úspěch

      délka eliminační diety?
      od nasazení úspěšné diety uběhl pravděpodobně více než rok, možná i déle. To je pro ústup non-IgE ABKM více než dost.

      kdy došlo k návratu ekzému?
      píšete až po 1 měsíci, tento čas jednoznačnou spojitost jen s BKM už víceméně zpochybňuje

      má tedy ekzém spojitost s re-expozicí BKM?
      možná vás překvapím, ale v tomto věku (v prvním roce bych byl ale pesimističtější) zásadní spojitost mít už nemusí, zejména při měsíční pauze od expozice BKM.

      Ekzém je zánětlivé onemocnění kůže, kde s věkem může hrát roli čím dál tím více faktorů, krom alergických i faktory fyzikální, chemické, infekční, stresové a další. Ve 2 letech nějakou formou ekzému má více než 10 % batolat, a rozhodně ne všichni budou mít ABKM, resp. odhadem ani ne desetina batolat s ekzémem. Vašim obavám rozumím, máte pocit, že ekzém se vrací s návratem BKM. Já ten pocit stejný nemám, a to i vzhledem k omezené lokalizaci ekzému (ruce, nohy), nejde o rizikovou, na potravině závislou generalizaci ekzému na celé tělo.

      co závěrem?
      re-expozice BKM po úspěšné eliminaci je rozhodnutí velmi, velmi potřebné a žádoucí. Přináší mnohem více výhod (my tom u říkáme učeně „umožníme návrat imunologické tolerance k BKM“), než dílčích a méně nebezpečných neúspěchů, kam by návrat ložiskového ekzému, pravda, mohl patřit. Osobně bych navrhoval ekzém pečlivě ošetřovat lokálně a pokračovat v menší expozici BKM v podobě „pár lžiček jogurtu“ denně. V opačném případě, tj. návratem k eliminaci se potřebné nastavení tolerance nejen opozdí, ale i ztíží.

Zeptat se na otázku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Alergienapotraviny.cz © 2023

František Solař