Blíží se vánoční svátky a mnohým z nás se mimo jiné vybaví i štědrovečerní kapr.
Máme se ho vzhledem k narůstajícímu trendu potravinových alergií bát?
Dobrou zprávou je, že alergie na kapra a obecně ryby není v České republice častá,
méně dobrou je její relativní nebezpečnost a často i celoživotní trvání. Pro tuto alergii
je po snědení ryby typický rychlý nástup potíží. Silným alergikům mohou způsobit
reakci i vdechované výpary vzniklé při tepelné úpravě ryb nebo pokrmy smažené na
stejném oleji jako ryby. Tato alergie se může projevit v dětském věku, k první reakci
častěji dochází až v dospělosti. Za tuto alergii je překvapivě zodpovědná jediná
bílkovina rybí svaloviny mořských i sladkovodních ryb. Rybí alergik proto může
reagovat jak na jediný rybí druh, tak i na druhy příbuzné (např. patřící do stejné
čeledi lososovité, treskovité nebo kaprovité), naštěstí méně často se v Čechách
setkáme s alergikem na všechny druhy ryb.
Alergie na ryby není totéž, co alergie na „mořské plody“ (korýše a měkkýše). Z
mořských ryb způsobuje nejčastější potíže treska, makrela, sleď, hejk, žralok nebo
losos. Nejméně alergizující ryby jsou tuňák a mečoun. U sladkovodních ryb byla
reakce popsána u pstruha, úhoře, štiky, tilapie nebo právě u kapra. Hlavní alergen
ryb je vysoce odolný tepelnému zpracování a trávení. Vzácně může potíže vyvolat i
rybí želatina (kolagen), kaviár a spíše teoreticky i jiné produkty, jako např. rybí tuk
nejistého zdroje a původu.
Příznaky většinou nastupují v minutách, typická je kombinace více potíží: svědění
kůže, kopřivka, otoky, rýma, nevolnost, křeče, zvracení, průjem, ztížené dýchání. Při
celkové reakci dojde ke ztíženému dýchání, poklesu krevního tlaku, poruše vědomí.
U velmi malých dětí můžeme výjimečně pozorovat odlišný stav, kdy se průměrně za
2 hodiny po snědení ryby projeví masivní zvracení, později průjem, dítě je apatické,
bledé. U tohoto méně obvyklého typu reakce, která nese poněkud krkolomnější
označení “syndrom enterokolitidy vyvolaný potravinovými bílkovinami“, je naštěstí
vysoká naděje vyhasnutí ještě v dětském věku.
Reakce na ryby nemusí být vždy pravou alergií na ryby. Maso mořských ryb žijících
v hejnech je často napadeno rybími parazity, jejich zcela odlišný alergen může být
také příčinou alergických reakcí. Alergii velmi podobné příznaky má tzv. otrava
histaminem (scombroid syndrom) z pozdě nebo špatně zpracovaného rybího masa.
Možné jsou i bakteriální a virové „otravy“.
Do alergologického vyšetření, které pomůže ke správnému stanovení diagnózy a k
určení míry rizika reakcí, se přísně vyhněte všem druhům ryb. Pokud je alergie na
ryby potvrzená, je nutné ryby a jejich produkty z jídelníčku důsledně vyřadit, číst
jídelní lístky a etikety potravin. Nebezpečná může být i stopová kontaminace potravin
v restauracích. Asijská a italská kuchyně používají často jako dochucovadla rybí
omáčky, ančovičky a jiné. Je důležité nosit vždy u sebe pohotovostní balíček s léky.
Jak je zmíněno v úvodu, alergie na ryby v našich podmínkách není častá, ryby jsou
velmi zdravé, podle světových výživových doporučení bychom je měli jíst 3-4x týdně,
takže dobrou chuť a krásné Vánoce. A pozor na rybí kostičky, riziko uvíznutí je stále
nesrovnatelně častější než alergická reakce.
MUDr. Jana Novobílská
Alergologicko-imunologická ordinace Vratimov
