Eozinofilní ezofagitida patří do skupiny onemocnění zažívacího traktu, asociované s eozinofily (typ bílých krvinek, které se mimo jiné podílejí na alergickém zánětu v různých tkáních a orgánech) a potravinovou alergií.
Postižení jícnu při jeho infiltraci eozinofily a následném rozvoji zánětlivých změn je minimálně u části pacientů sdruženo s potravinovou alergií. Většinou s alergií non – IgE mediovanou, která je narozdíl od klasické IgE mediované alergie obtížně diagnostikovatelná. Správně nastavená dieta může pacientům, trpícím eozinofilním zánětem jícnu, zásadně prospět.
Kdy máme na toto onemocnění myslet a jak ho poznáme?
Vyskytnout se může prakticky v každém věku. Nejčastější je výskyt u dorůstajících chlapců a mladých mužů. U mužů se toto onemocnění vyskytuje významně častěji než u žen. Pacienti, trpící tímto onemocněním, často bývají jinak zcela zdraví, zdatní, sportující, nehubnoucí a nestrádající, mají ale typické potíže s polykáním. Obtížně polykají tuhou stravu, suché kousky vláknitého masa, a možná překvapivě, i rýži. Komplikované polykání vede k prodloužení času potřebného ke konzumaci jídla, postižení se stávají „pomalými jedlíky“. Potravu musejí dlouze rozkousávat a zapíjet. Sává se, že sousto (většinou se jedná o maso) uvízne v jícnu. Nepomohou pokusy o zapití a k uvolnění polykacích cest dojde až po vyzvracení, v některých případech až po endoskopickém odstranění.
Kdo a jak stanoví diagnózu eosinofilní eofagitidy? Jaké jsou možnosti léčby?
K odhalení tohoto onemocnění je zásadní gastroenterologické vyšetření s provedením endoskopie, která umožňuje jícen prohlédnout a odebrat vzorek k mikroskopickému zpracování, které pak stanovením počtu eozinofilů ve sliznici diagnózu spolehlivě potvrdí.
Alergologické vyšetření je k doplnění vyšetření gastroenterologického nezbytné. Napomůže k odhalení případných příčinných alergenů, které mohou onemocnění spouštět. S ohledem na výše zmíněnou non – IgE problematiku jsou snahy o detekci alergenu méně úspěšné. Vyšší úspěšnost má dieta s eliminací některých základních potravin. Napřiklad klasická six food elimination diet – vyloučení 6-ti základních potravin)z jídelníčku (kravské mléko, vejce, pšeničnou mouku, sóju a arašídy, ořechy, ryby, korýše i měkkýše). U některých pacientů, zejména u malých dětí se závažnými příznaky polyvalentní potravinové alergie a neprospíváním, může být úspěšná elementární dieta založená na podávání přípravků s volnými aminokyselinami.
Pokud je dietní léčba neúspěšná nebo nerealizovatelná, jsou účinnou metodou volby farmakologické léčebné postupy, ať již s podáním přípravků, snižujících kyselost žaludečních šťáv (tzv. inhibitory protonové pumpy), nebo pak dosti spolehlivě protizánětlivě působící kortikosteroidy v relativně nízkých dávkách, podané ve formě viskózní suspenze a snad již brzy i v podobě v ústech rozpustných tablet.
Včasná a náležitě dodržovaná léčba pod dohledem gastroenterologa i alergologa (pacienti s eozinofilní ezofagitidou často mívají i jiné alergické potíže a imunopatologické projevy) je velmi důležitá. Bez ní může dojit k těžkému poškození jícnu s jeho trvalým zúžením již v časném dospělém věku.
MUDr. Milena Jeřábková
Nemocnice AGEL Prostějov
