Co je dobré vědět o atopickém pochodu a potravinová alergii

Zjistit, potvrdit a správně řešit potravinovou alergii a potíže s ní spojené není  jednoduché. V nejlepších případech z ní můžeme nástupem tolerance vyrůst. V nejhorším případě na nás může stále číhat v podobě rizika těžké alergické reakce. Co dělat, abychom s ní co nejlépe a bez zbytečné úzkosti žili? To není vždy jednoznačné. Ani úžasná laboratorní vyšetření, která dnes máme k dispozici nemusí vždy zodpovědět všechny otázky. A  ke správnému převedení laboratorních výsledků do konkrétních doporučení je vždy potřebné zhodnocení zkušeným odborníkem, se zohledněním dalších údajů a okolností. 

Vhled do hloubky problematiky alergických reakcí na nejčastější potravinové alergeny poskytují jednotlivé kapitoly stránek www.alergienapotraviny.cz. Tento článek přidává pohled z odstupu.

Hledání a označování  viníků “zvenčí”, mimo nás, kolem nás, je nejen v dnešní době oblíbené. Často odvádí pozornost od pravé příčiny potíží. Potraviny se mohou jevit jako hmatatelný nepřítel zvenku. Základ problémů přitom není v potravině samotné, je v nás. Konkrétně v nastavení našeho imunitního systému, který začne na potravinu reagovat, i když by za optimální situace reagovat neměl. Reagovat by měl na věci, které jsou pro nás škodlivé, nebezpečné. Takové potraviny samy o sobě nejsou. 

Vloha k nepřiměřené reakci na vnější vlivy má geneticky složitější podklad. Jeho důsledkem je nedokonalá kožní i slizniční bariéra a sklon k rozvoji silnějšího zánětu. Na podkladě těchto vrozených dispozic dochází  kromě reakcí na potraviny i k rozvoji dalších potíží. Objevují se v určitém časovém sledu, kterému říkáme atopický pochod.  Je to pochod velmi individuální, má ale mnohé společné, opakující se, kroky.

Prvním je atopický ekzém. Někdy je s těžkými projevy v nejútlejším věku a s možností přechodu do dalších období života, naštěstí většinou již jen v mírnější, ložiskové podobě. V útlém věku se také nejčastěji vyskytují potravinové alergie na základní potraviny (méko, vejce, obilná mouka). Dalším projevem atopického pochodu je vleklejší průběh infekcí dýchacích cest, které jsou v období zahájení docházky do kolektivu zákonité. I když se nám sezónní virózy málokdy hodí, pro rozvoj imunitního systému jsou potřebné. U dětí se sklonem k alergiím mohou běžné infekty přecházet do vleklé až  dlouhodobé rýmy, výraznějšího kašle až rozvoje opakovaných zánětů průdušek. Postupně se může přidávat alergie na vzdušné alergeny, průduškové astma, pylová alergie. V době rozvoje těchto dalších potíží již mohou být původní potravinové alergie kojeneckého věku na ústupu. 

Nejvíce potravinových alergií se vyskytuje v útlém věku, na začátku atopického pochodu. I v dalším životě ale mohou vznikat nové reakce na potraviny. Jejich nejčastější podobou jsou zkřížené potravinové alergie v rámci pylově – potravinového syndromu. Většinou jde o reakce mírné, pouze s projevy na sliznici dutiny ústní, při alergii na pyl jarních stromů (břízy, lísky a olše). Rozvoj těchto potíží můžeme vnímat jako další krok atopického pochodu. 

Alergolog, do jehož péče jste se dostali s potravinovou alergií, vám tedy může významně pomocí i s mnoha dalšími potížemi. Dá se s nimi dobře pracovat, když možnosti a princip léčby pochopíme. Mimořádně důležité je to u atopického ekzému. Tento chronický a bohužel i při dobré léčbě recidivující, opakující se úporně svědivý zánět kůže může mít (zejména v kojeneckém věku při rozsáhlých projevech) také potravinový spouštěč. Může se ale vyskytovat i zcela bez alergie, pouze na podkladě narušené kožní bariéry a sklonu k rozvoji zánětu v takto narušené pokožce. Alergie na potravinu, která se na vzniku ekzému podílí, nemusí být způsobena mechanismem alergických protilátek proti potravině, ale mechanismem opožděné, buněčné reakce, jejíž potvrzení je zatím laboratorním i kožním testům nedostupné. Na druhou stranu u dítěte s atopickým ekzémem můžeme poměrně často najít alergické protilátky proti potravinovým alergenům, zejména proti vaječnému bílku, aniž by se tato alergie na rozvoji kožního zánětu přímo podílela a přísné vyloučení vajec ze stravy vedlo k jeho zlepšení. V této komplikované situaci je pro pacienty a rodiče malých pacientů velmi dobré pochopení role narušené kožní bariéry a opakovaného vzplanutí kožního zánětu. Nutnost opakovaného promazávání pokožky bývá lépe přijímána než potřeba včasného zmírňování rozvíjejícího se zánětu pomocí mastí a krémů s obsahem kortikosteroidů. Přitom, pokud pacient (rodič) tuto farmakologickou pomoc přijme a vhodně ji použije na rozvíjející se ekzematická ložiska, kůže se zklidní a následně nedochází k opakování kožního zánětu. Zlepšení atopického ekzému vede ke zklidnění pacienta i rodiče a recidivy vleklého problému často ustanou. Horší situace je tam, kde není pochopena podstata potíží a není přijata lokální léčba. V tomto případě se často stává, že pacient (rodič) místo účinného zásahu pokračuje v hledání neexistujícího potravinového spouštěče.

Kroky atopického pochodu nejsou zákonité, jsou proměnlivé a do značné míry závislé na srovnání našich regulačních sítí. Vleklý stres, úzkost, zmatená nejistota a nedůvěra jejich  optimální fungování narušují a vychylují je nesprávným směrem. Měli bychom si toho být vědomi.

MUDr. Milena Jeřábková
Nemocnice AGEL Prostějov

Avatar

autorem tohoto článku je

reklama
Edit Template

Sdílejte náš obsah dál

Poslední články

  • Vše
Edit Template

Alergienapotraviny.cz © 2023

František Solař