Tento typ alergie byl poprvé popsán v roce 1989 v USA. Jedná se o jedinečný typ
potravinové alergie (PA), kde hlavním alergenem není bílkovina, jak je tomu u 99 %
potravinových alergenů, ale jde o poměrně jednoduchý disacharid. Tento dvojcukr (tvořený 2
molekulami galaktózy) se hojně vyskytuje zejména ve svalovině savců, kromě primátů, tedy i
kromě člověka. S touto alergií se můžeme setkat pod názvem alfa-gal syndrom, kde alfa-
gal je zkratkou chemického označení cukerného alergenu: galaktóza-α-1,3-galaktóza. Může
vzniknout jak v dětském, tak i v pozdějším věku.
Kromě této zajímavosti se alfa-gal syndrom od ostatních PA odlišuje i ve svém průběhu.
Zatímco u ostatních PA zprostředkovaných alergickými protilátkami IgE (imunoglobulin E)
dochází k reakci relativně brzy po konzumaci potraviny, nejpozději do 2 hodin od její
konzumace, u α-gal syndromu dochází k příznakům alergie většinou až po 3-8 hodinách po
konzumaci dané potraviny.
Klinické projevy se v lepším případě mohou projevit jen jako svědivá kopřivka a/nebo otoky
podkoží, v horším případě může být příčinou těžkých až anafylaktických reakcí
doprovázených zažívacími potížemi, dechovou tísní, srdečně cévními obtížemi s poruchou
vědomí, velmi vzácně může končit i smrtí pacienta.
Reakce může být zesílena doprovodnými okolnostmi, kterým se říká kofaktory. Mezi ně patří
vyšší teplota (samotného organismu i vnějšího prostředí), námaha, alkohol, kofein a některé
léky jako aspirin nebo i jiné protizánětlivé léky.
Další pozoruhodností je, že vznik této alergie je dáván do souvislosti s přisátím klíštěte. Alfa-
gal, který je obsažen ve slinách klíštěte, se tak dostává do podkoží, kde zjednodušeně
řečeno vyvolá imunologickou odpověď alergického typu. Přisátí je poté provázeno svědivou
lokální reakcí, která může trvat i několik týdnů. Každé nové přisátí může senzibilizaci k alfa-
gal dále prohlubovat, proto je velice důležité novým atakám klíšťat zabránit. Naopak pokud
k novému přisátí klíšťat delší dobu nedojde, mohla by senzibilizace a tím i alergie k alfa-gal
vyhasnout.
Senzibilizovaný jedinec může zareagovat po konzumaci červeného masa savců (hovězí,
vepřové, králičí, jehněčí, koňské, jelení, kančí, srnčí, dančí a teoreticky např. i velrybí). Větší
množství alfa-gal alergenu se nachází zejména ve vnitřnostech, proto se nezřídka stává, že
k první závažné reakci dojde po konzumaci např. vepřových ledvinek.
Pozor je potřeba dát i na nemasné produkty, jako jsou bujóny, výpeky, omáčky a sádlo.
Rizikoví alergici by se také měli vyhýbat hovězímu nebo vepřovému kolagenu, resp. želatině
(deserty, cukrovinky, bonbóny), v krajním případě ale i mléku a mléčným výrobkům. Želatina
je i součástí některých léků užívaných např. v léčbě šoku, tzv. plasma-expandéry (např.
Gelaspan), ale je i součástí obalů želatinových globulí a kapslí. Z těchto důvodů by alergičtí
pacienti měli pečlivě číst složení každého naordinovaného farmaka a měli by tuto skutečnost
hlásit všem svým ošetřujícím lékařům. Alergici k alfa-gal by měli vědět, že kolagen může být
obsažen i v chirurgických implantátech (např. srdeční chlopně vepřového či hovězího
původu), v chirurgických šicích materiálech ze zvířecích tkání (catgut), v některých očních
kapkách a očních čočkách, může být součástí některých kosmetických přípravků a je
dokonce nedílnou součástí monoklonální protilátky cetuximab, která je používána k léčbě
některých nádorových onemocnění.
Alfa-gal syndrom byl už popsán ve všech světadílech světa, za příčinu přecitlivělosti bylo
označeno z 650 druhů zatím jen 9 klíšťat, u nás za senzibilizaci je zodpovědné klíště obecné
(Ixodes ricinus). Syndrom se diagnostikuje poměrně snadno, pokud je typický klinický obraz
pozdní reakce po požití červeného masa ověřen zjištěním vyšší koncentrace specifického
IgE proti alfa-gal. Ve skutečnosti to ale není tak jednoduché, proto se má na alfa-gal
syndrom pomýšlet u nejasných kopřivek a u neobjasněných systémových alergických reakcí.
MUDr. Lucie Lepařová
Oddělení alergologie a klinické imunologie
FN Olomouc
