Stejně jako jiné potravinové alergie je zeleninová alergie bohatě protkána zkříženou reaktivitou, která je dána značnou chemickou shodou (homologií) rostlinných bílkovin, které se nachází v listech, kořenech i plodech napříč kulturní (pěstovanou) flórou. Jak k této reaktivitě může vůbec dojít? Každá bílkovina má v rostlinách (ale i v živočiších) svou originální funkci, mnohdy důležitou až nenahraditelnou k samotnému přežití. Některé slouží jeko enzymy nebo hormony, jiné skupiny bílkoviny slouží jako stavební kameny tkání, k pohybu i transportu anebo k ochraně a obraně svého nosiče. Mnohé bílkoviny jsou historicky velmi staré, svým chemickým složením doslova „zakonzervované“. Nenahraditelných vlastností mají často hned několik a tuto bílkovinou exkluzivitu si rostliny (a nejen ony) v dávné historii ochotně předávaly. Proto může celerová nať, slupka rajčete nebo dužina olivy (oliva se ale řadí mezi ovoce) obsahovat stejnou bílkovinu. Naneštěstí se právě z těchto univerzálních bílkovin mohou stát alergeny. Má-li taková bílkovina-alergen plošný výskyt, pak se označuje jako panalergen. Zkřížená reaktivita je následně zodpovědná za zajímavý, byť běžný stav, kdy alergie k jediné bílkovině bývá spuštěna po konzumaci více druhů zeleniny, resp. konzumací vysoce homologních bílkovin v botanicky příbuzných rostlinách, méně často i v nepříbuzných druzích. Tento fenomén je u zeleniny často pozorován společně s ovocem, vzácněji i s ořechy a semeny.
Zeleninové panalergeny
Ze zeleniny bychom v českých podmínkách měli znát alespoň následující 3 panalergenní rodiny. Rodinu tu chápeme jako společenství homologních bílkovin.
1. „Bet v 1“ homologní rodina:
Jde o nejrozšířenější a alergenně nejvýznamnější rostlinnou panalergenní rodinu vůbec, chemicky i funkčně se bílkoviny této rodiny řadí většinou mezi ribonukleázy. Koncovka -áza napovídá, že jde o enzym a začátek ribonukle- vypovídá o skutečnosti, že tento enzym štěpí ribonukleovou kyselinu (RNA). Protože tyto enzymy dokážou rozložit genetický kód některých predátorů a vetřelců (např. RNA virů), slouží mj. k povrchové ochraně i obraně květů, listů, stonků, kořenů nebo plodů rostliny před napadením.
Ribonukleázy většinou snadno podlehnout tepelné denaturaci (= ztráta prostorové struktury i funkce), tím ztrácí schopnost vazby alergických protilátek, přestanou se chovat jako alergen. A co nedokáže tepelná úprava, to většinou dokončí štěpení trávením.
Po konzumaci tepelně neupravených ribonukleáz dojde v drtivé většině jen k vyvolání orálního alergického syndromu (OAS). Nejčastějším i nejznámějším zeleninovým spouštěčem je syrová mrkev, po které dojde ke svědění jazyka i sliznice dutiny ústní, někdy i uší. Ve stejné lokalizaci může dojít i k otokům, vzácněji i k poruchám polykání, mohou se objevit i afty. Výskyt této mrkvové ústní alergie je poměrně častý, syrovou mrkev přestane vyhledávat 20-30 % alergiků k jarním stromům, a to je v české populaci jarních stromových polinotiků možná až 10 %.
Název „Bet v 1“ pochází od mezinárodního označení alergenu břízy, od březové ribonukleázy. Bříza je latinsky Betula verrucosa, odtud Bet v. Pacient s „Bet v 1“ alergií se totiž většinou nejprve senzibilizuje inhalační cestou k „Bet v 1“ homologním bílkovinám českých stromových pylů, teprve pak se senzibilizuje i k potravinovým ribonukleázám orální (ústní) cestou. Obráceně je to sice také možné, ale zcela nepravděpodobné. Hlavní alergen břízy „Bet v 1“, který je příčinou až 90 % všech jarních stromových alergií, se tak oprávněně stal „logem“ zkřížené reaktivity, kterou tato bohatá rodina představuje.
Český alergik k jarním stromům by měl znát následující druhy zeleniny, u kterých má jejich ribonukleáza prokázaný alergenní potenciál:
*MRKEV (Daucus carota): Dau c 1
*CELER (Apium graveolens): Api g 1
PETRŽEL (Petroselinum crispum): Pet c 1
RAJSKÉ J. (Solanum lycopersicon): Sola l 4
* tyto specifické alergické protilátky (sIgE) je v ČR možné vyšetřit, ovšem ne na všech pracovištích
2. rodina profilinů, „Bet v 2“ homologní rodina:
Jde o velmi rozšířenou, alergenně méně významnou rodinu bílkovin, které patří k rostlinným profilinům. Profiliny mají důležitou funkci v buněčném pohybu, např. při růstu i změnách tvaru buněk.
Název “Bet v 2“ opět poskytla bříza, i když v tomto případě primární senzibilizace na samotný „Bet v 2“ březový alergen vyvolává pylovou alergii jen velmi zřídka.
Také profiliny podléhají tepelné denaturaci, odolávání tepelnému zpracování je o něco málo silnější, než u předchozí rodiny. Tuto vlastnost většinou odstraní delší působení vyšších teplot (např. pečení).
Spolehlivé znalosti o alergenním chování profilinů chybí. Může jít jen o náhodný nález senzibilizace, kdy se zjistí přítomnost vyšší koncentrace sIgE proti profilinům (pylů i rostlinných potravin), ale překvapivě bez pozorovatelného klinického dopadu. Stejné protilátky se však mohou najít u komplikovanějších případů s těžším postižením kůže (atopický ekzém) nebo trávicího traktu (tzv. alergické, eozinofilní enteropatie). Přesto ani v těchto případech není přesná klinická úloha profilinové senzibilizace dostatečně vysvětlena.
Při podezřením ze zeleninové alergie by český alergik o existenci zeleninových profilinů vědět měl, a to i přesto, že jejich alergenní potenciál není dostatečně znám:
MRKEV (Daucus carota): Dau c 4
CELER (Apium graveolens): Api g 4
PETRŽEL (Petroselinum crispum): Pet c 2
RAJSKÉ J. (Solanum lycopersicon): Sola l 1
PAPRIKA (Capsicum annuum): Cap a 2
AVOKÁDO (Persea americana): Pers a 4
V ČR se žádná sIgE proti konkrétnímu zeleninovému profilinu nevyšetřuje, ošetřující lékař se musí spoléhat na své zkušenosti, na anamnézu, na kožní potravinové testy s naturální zeleninou a v laboratoři na pylový a latexový profilin anebo na druhové, resp. extraktové sIgE, které ale konkrétní alergen-bílkovinu určit neumí (např. extraktové sIgE proti mrkvi je zaměřeno proti směsi všech potenciálních mrkvových alergenů).
3. rodina LTP, lipid transfer proteinů:
Mezi rostlinnými panalergeny jde nepochybně o nejrizikovější rodinu. V českých klimatických podmínkách není naštěstí LTP alergie příliš rozšířena. LTP nejdeme v pylu platanu a pylu bylin pelyňku s drnavcem, naopak – na rozdíl od předchozích rodin – nejsou přítomny v pylech běžných českých stromů (bříza, líska, olše, habr aj.). Zřejmě i proto je primární senzibilizace k LTP vzdušnou cestou u nás méně pravděpodobná. LTP jsou hlavními rostlinnými alergeny pro populaci jižních států Evropy (Středomoří), kde rostliny mohou kvést v průběhu celého roku a kdy konzumace čerstvé zeleniny a čerstvých druhů ovoce (zejména na LTP bohatých broskví) také probíhá po celý rok.
Lipid transfer proteiny – jak už název napovídá – jsou bílkoviny, které se podílí na přenosu tuků přes buněčný povrch i uvnitř buňky. Dále jsou schopny chránit před napadením rostlinnými patogeny (např. před plísněmi), podílet se na klíčení semen anebo jsou schopny zvyšovat odolnost rostlin fyzikálnímu stresu (sucho, vlhko, solné prostředí).
LTP jsou termostabilní, odolávají i vysokým teplotám (pečení, smažení, pražení), ale i enzymatickému zpravování v trávicím traktu. Proto si ze všech zeleninových alergenů po dobu tepelné přípravy i následného trávení udržují svou stálou alergenicitu, tj. schopnost vyvolat imunologickou odpověď a tím i alergickou reakci.
LTP tak mohou způsobit celou řadu časných (a zřejmě i pozdních) alergických příznaků, včetně těch obávaných celkových. V Itálii a Španělsku jsou dokonce nejčastější příčinou anafylaxe po konzumaci potravin rostlinného původu, a to přitom soupeří s takovými alergeny, jako jsou arašíd nebo stromové ořechy. V ČR lehce narůstá případů OAS, ale naštěstí nikoli reakcí systémových, které jsou u nás opravdu vzácné. S klimatickými změnami se však dají očekávat změny v alergické dispozici i v alergenové výbavě české populace, včetně pravděpodobného nárůstu i LTP alergií. Úloha LTP senzibilizace u chronických atopických ekzémů a alergických enteropatií jasná není, faktem je, že se tento typ senzibilizace právě u těchto diagnóz začíná potvrzovat čím dál častěji.
Pacient s celkovými příznaky po konzumaci zeleniny, ale i jeho ošetřující alergolog, by měli znát tyto zeleninové LTP:
*RAJSKÉ J. (Solanum lycopersicon): Sola l 6
*CELER (Apium graveolens): Api g 2, Api g 4
MRKEV (Daucus carota): Dau c 3
PETRŽEL (Petroselinum crispum): Pet c 3
HLÁVKOVÝ SALÁT (Lactuca sativa): Lac s 1
* tyto specifické alergické protilátky (sIgE) je v ČR možné vyšetřit, ovšem ne na všech pracovištích
U LTP senzibilizace je vhodné, resp. důležité znát i koncentraci sIgE LTP proti broskvi (Prunus persica, Pru p 3), která je lídrem LTP senzibilizace celé Evropy, přednostně jižních států. Ten pacient, který bude senzibilizován k „Pru p 3“ (popřípadě i reagoval po konzumaci broskve celkovou reakcí), by měl být automaticky zařazen mezi vysoká rizika pro senzibilizaci i k ostatním LTP.
Kolem 90 % alergických reakcí na zeleninu by se mohlo vysvětlit a mělo také potvrdit reakcí na jeden ze tří uvedených panalergenů. Panalergenní původ alergií je víceméně zárukou, že ve skutečnosti nepůjde o reakci na izolovaný druh zeleniny, ale vyšší koncentrace alergických protilátek (někdy následovány i klinickými příznaky) budou pozorovány i většího počtu rostlinných potravin, včetně ovoce.
Zkříženou reaktivitu nejčastěji nacházíme mezi příbuznými bílkovinami, které jsou obsahem příbuzných rostlin. Chemická homologie nad 90 % (u bílkovin jde o přesné pořadí několika set aminokyselin, z kterých je obvyklý alergen složen) vídáme tak nejčastěji v rámci biologické příbuznosti, resp. v rámci jedné čeledi.
Vyjmenujme si základní zeleninové čeledi, v kterých přednostně (teoreticky i prakticky) hledejme možné i reálné zkřížené reakce. Při podezření ze zeleninové alergie pátrejme především po anamnestických údajích se zacílením pacientských vzpomínek i lékařských otázek na jednotlivé čeledi. Reagoval-li pacient neobvyklou** reakcí kupříkladu na květák nabízí se z pohledu předchozích nežádoucích reakcí přednostní zhodnocení ostatních druhů z čeledi brukvovitých a teprve podle těchto údajů naplánovat další postup. U zřejmého podezření z alergie se pochopitelně musí preferencí alergologického vyšetření.
**mezi neobvyklé reakce nepatří: bolest hlavy, bolest svalů, lehký břišní diskomfort (pocit plnosti, pocity tlaku, meteorismus nebo pouhé uspíšení stolice)
Čeleď lilkovité
***Brambor (lilek brambor)
***Rajče (jedlé)
***Paprika (setá)
Lilek baklažán (lilek vejcoplodý)
Čeleď miříkovité
***Mrkev (obecná)
***Celer (miřík celer)
Petržel (zahradní)
Pastinák (setý)
Čeleď brukvovité
***Brokolice (brukev zelná)
***Květák (brukev zelná)
***Hlávkové zelí (brukev zelná)
Kapusta (brukev zelná)
Kedlubna (brukev zelná)
Křen (selský)
Brukev (řepka tuřín)
Ředkvička (ředkev setá)
Čeleď tykvovité
***Okurka (setá)
Dýně (tykev obecná)
Cuketa tykev obecná)
Čeleď hvězdnicovité
***Hlávkový salát (locika setá)
***Čekanka (listová)
Artyčok (zeleninový)
Černý kořen (hadí mord španělský)
***Slunečnice (roční) – nejde o zeleninu
Čeleď amarylkovité
***Česnek (kuchyňský)
***Cibule (kuchyňská)
Pažitka (pobřežní)
Pór (zahradní)
Čeleď rdesnovité
Rebarbora (Reveň kadeřavá)
Čeleď chřestovité
***Chřest (lékařský)
Čeleď laskavcovité
Řepa (červená)
***Špenát (setý)
*** tyto extraktové sIgE lze v ČR vyšetřit, někdy až po individuálním přiobjednání a ne na všech pracovištích
MUDr. Martin Fuchs
Immuno-Flow Praha
