U dětí s potravinovou alergií je častější výskyt dalších atopických onemocnění jako je alergická rýma, astma a ekzém. I přes nepříjemnosti, které jim tato onemocnění přinášejí, zvládají tuto situaci lépe než dospělí. K této skutečnosti přispívá opora a bezpečí zajištěné rodiči a pečovateli.
Prof. Zdeněk Matějček: “Co potřebuje malé dítě? Moje odpověď je složitá i jednoduchá zároveň: mnoho věcí, ale ze všeho snad nejvíce jistotu ve vztazích ke svým lidem.”
Potravinová alergie přináší omezení v běžném životě dětí a jejich rodin. Součástí léčby onemocnění je dieta, která často znamená zásadní změny v přístupu k jídlu a jeho výběru, nakupování, uskladňování, přípravě a stolování. Nejmenší děti nezasahují do stravovacích návyků a jsou zcela odkázané na péči a ochranu rodičů. U starších dětí je to jinak. Mají tendenci zkoumat a objevovat svět a prosazovat svůj názor v životě i v oblasti stravování. V této době je vhodné děti zapojit do stravovacího procesu. Naučit je poznávat bezpečné a zakázané potraviny a ptát se na složení pokrmů. Vařit s nimi a připravovat bezpečná jídla. Mluvit s nimi o potravinové alergii.
S nástupem do školky nebo do školy mizí absolutní kontrola a ochrana rodičů. Postupné osamostatňování a zvládání nových situací je pro jejich další úspěšný vývoj nezbytné. Postupně se začleňují do společnosti, osvojují si hodnoty, normy, chování a nové schopnosti a učí se sociálním rolím. Přichází doba přípravy na přijetí zodpovědnosti za sebe a za své zdraví.
Potravinová alergie přináší alergikům zvýšenou zátěž a snižuje jejich kvalitu života. Nepřináší ale pouze negativa. Profesorka Guptová a spolupracovníci (prof. R. Gupta et al., 2015, USA) se dotazovali 14-22 letých alergiků, jak je onemocnění ovlivňuje. Zjistili, že jsou díky potravinové alergii zodpovědnější a mají empatii a pochopení pro lidi se zvláštními potřebami. Starší děti postupně přejímají zodpovědnost za své zdraví a léčbu. Z důvodu zvýšeného počtu vážných alergických reakcí náctiletých a vysokoškoláků vypracoval profesor Greenhawt (prof. M. Greenhawt et al., 2009, USA) studii a zjistil, že 39,7% alergických vysokoškoláků aktivně kontroluje přítomnost alergenů a pouze 6,6 % jich nosí autoinjektor vždy u sebe. Když se dotazovali, proč takto riskují, velká část jich uvedla, že nezažili vážnou reakci, anafylaxi.
Zvládání a řešení životních situací je ovlivněno mnoha proměnnými – věkem, pohlavím, zkušenostmi, dosavadní kvalitou života i zázemím a postojem rodičů. Součástí vývoje dětí je postupné přebírání zodpovědnosti za sebe sama a za svůj zdravotní stav, tedy i za potravinovou alergii. Už malé děti by měly poznávat dietní opatření a rizika spojená s nežádoucí reakcí na potraviny, například formou hry. Postupně by měly získat informace o onemocnění a léčbě akutní reakce. Přebírání zodpovědnosti probíhá u každého dítěte jinak. Významnou roli v tomto procesu hrají rodiče, učitelé a další lidé, se kterými tráví čas.
