Potravinová alergie (PA) je stále častějším problémem nejen v České republice, ale i po celém světě, který výrazně ovlivňuje kvalitu života pacienta. K určení spouštěcí potraviny a k odlišení skutečné alergie od alergie nepravé je zásadní správná diagnostika. Skutečná alergie na potravinu vyvolá po konzumaci potíže, přičemž se dříve nebo později objeví příznaky (jako vyrážky, svědění, zažívací potíže…). Naopak nepravá alergie po pozření potraviny nevykazuje žádné viditelné příznaky, i když jsou výsledky testů pozitivní a tělo si tvoří protilátky. Je nezbytné rozlišovat také mezi alergií a potravinovou intolerancí, která může alergii připomínat (zažívací potíže), ale je výsledkem nedostatečného trávení a zpracování potravin, nikoliv účasti imunitního systému. Správná diagnostika zahrnuje důkladné klinické vyšetření, podrobnou anamnézu a kožní testování. Nedílnou součástí vyšetření alergologického pacienta je rovněž diagnostika laboratorní, zejména stanovení alergen-specifických IgE protilátek (sIgE).
Průkaz sIgE protilátek v séru patří mezi klasická laboratorní vyšetření, která jsou přínosná zejména tam, kde lze předpokládat alergickou reakci prvního typu spojenou s tvorbou IgE protilátek. Pro alergické stavy vznikající na podkladě jiných mechanismů, než je tvorba protilátek IgE, je toto vyšetření nevhodné. U těchto pacientů je na místě provedení expozičních testů, vyšetření pomocí kožních náplasťových testů, popřípadě spolupráce s gastroenterologií a v indikovaných případech, k upřesnění příčiny potíží, provedení i bioptického vyšetření.
Stanovení hladiny sIgE může probíhat pomocí alergenových extraktů nebo jednotlivých molekul – komponent. Alergenové extrakty jsou směsi hlavních a vedlejších alergenů, které se získávají z přírodních zdrojů, jako jsou potraviny, roztoči, pylová zrna nebo zvířecí srst. Nevýhodou je, že tyto extrakty mohou obsahovat příměs látek nealergenní povahy, které mohou ovlivnit přesnost a citlivost testů. Detekce sIgE na molekulární úrovni je trendem posledních několika let. Jako molekulární alergeny jsou označovány jednotlivé bílkoviny, které přímo zodpovídají za alergické reakce. Jedná se o přesně definované molekuly připravené buď čištěním (purifikací), pak vznikají tzv. nativní molekuly, anebo biotechnologickými postupy, pak vznikají tzv. rekombinantní molekuly.
Specifické IgE protilátky proti extraktům/molekulám lze laboratorně vyšetřit singleplexovými nebo multiplexovými metodami. Singleplex metody umožňují stanovit sIgE proti jednomu konkrétnímu alergenu. Zlatým standardem v této oblasti je ImmunoCAP (Phadia AB, Uppsala, Švédsko) využívající detekci sIgE v malých plastových pohárcích naplněných porézním polymerním nosičem. Druhým nejčastěji používaným diagnostickým systémem je Immulite (Siemens AG, Berlín, Německo), kde sou alergeny vázány na polystyrenových kuličkách.
Opakem singleplexových technik jsou metody, které umožňují stanovit sIgE proti desítkám až stovkám jednotlivých alergenů z jediného vzorku krve, označované jako multiplex. Z multiplexních technik jsou v běžné praxi dostupné dva systémy: ISAC a ALEX
ISAC z anglického Immuno Solid-phase Allergen Chip je představitelem biočipové technologie, při níž probíhá průkaz alergen-specifických IgE protilátek na sklíčku. Zde jsou molekuly alergenů naneseny ve formátu mikroskopického pole (microarray). Pole je pouhým okem nerozlišitelné. Díky této miniaturizaci lze jedinou analýzou stanovit sIgE až proti 112 alergenovým nativním a rekombinantním molekulám/komponentám. Alergenové extrakty v tomto systému zastoupeny nejsou.
Druhým zástupcem je ALEX², neboli Allergy Explorer. Jedná se o propracovanější test k odhalování sIgE. Zde jsou alergeny ukotveny na povrchu plastové kazetky ve formátu makroskopického pole (macroarray). Pole je viditelné pouhým okem. ALEX² umožňuje zjistit sIgE proti téměř 300 alergenům, a to jak extraktům, tak komponentám.
Kromě výše zmíněného stanovení sIgE, lze v laboratoři využít také funkční testy, které zkoumají důležité buňky imunitního systému, zvané bazofily, jak reagují na alergeny. Jedním z takových testů je test aktivace bazofilů, jehož principem je měření aktivačního znaku bazofilů (konkrétně bílkoviny CD63) na jejich buněčném povrchu metodou zvanou průtoková cytometrie. Aby se bazofily aktivovaly, přidává se do reakce příčinný alergen.
Své místo v laboratorní diagnostice, má také stanovení hladiny tryptázy. Jedná se o klíčový nástroj v diagnostice a monitorování závažných alergických stavů. Tryptáza je jedním z významných enzymů žírných buněk. Stanovení její hladiny poskytuje cenné informace pro potvrzení diagnózy systémové, anafylaktické reakce zprostředkované sIgE. Dokáže taktéž odhalit přítomnost vyššího počtu mastocytů, než je běžné, tzv. mastocytózy. Tento test je obzvláště užitečný při vyšetřování alergických reakcí vzniklých během operací, kdy je pacient v celkové narkóze. Kromě toho pomáhá rozlišit mezi časnou, těžkou IgE reakcí (anafylaxe) a reakcí pseudoanafylaktickou, která jako alergická vypadá, ale s alergenem, sIgE a žírnou buňkou nemá nic společného.
Významný pokrok v laboratorních metodách a technologiích nadále zvyšuje přesnost a spolehlivost diagnostických postupů, což přispívá k lepšímu porozumění potravinových alergií. Laboratorní vyšetření specifických IgE protilátek a další doplňková laboratorní vyšetření jsou důležitým nástrojem diagnostiky alergií. Tyto testy napomáhají lékařům identifikovat specifické alergeny a poskytují cenné informace pro správnou léčbu a prevenci alergických reakcí. Nicméně i přes široce dostupná laboratorní vyšetření zůstává stále základním pilířem diagnostiky PA vyšetření klinické. Žádný laboratorní test nenahradí klinické vyšetření a konečná diagnóza musí být stanovena lékařem po vyhodnocení všech dostupných informací v kontextu celkového zdravotního stavu pacienta.
Mgr. Denisa Mišunová
Odborný pracovník v laboratorních metodách
Humorální laboratoř
Ústav imunologie, FN Olomouc
