Zvláštní formou nesnášenlivosti některých typů potravin je HISTAMINOVÁ INTOLERANCE (HIT).
Postiženy jsou hlavně ženy středního věku, celkově onemocnění postihuje 2-3% populace.
Typická věta těchto pacientů je: „Já mám potravinovou alergii snad na všechno!”
Nejedná se ale o klasickou potravinovou alergii, ale o nepoměr mezi příjmem a zpracováním histaminu.
Histamin je vazoaktivní peptid, který si naše tělo vyrábí samo pro svoje vlastní potřeby. Do těla se ale také může dostávat zvenčí, nejčastěji ve formě potravin, které jsou buď přirozeným nebo umělým procesem dále zpracovávány – jde zejména o proces kvašení, kynutí, uzení, konzervování apod.
Mezi potraviny, které vadí, patří hlavně potraviny kyselé (kysané okurky, kysané zelí, zakysané mléčné výrobky), potraviny kynuté (vdolky, koláče), zrající sýry (hermelín, niva, parmezán), uzeniny (hlavně klobásy, parmská šunka), ryby, zejména konzervované (uzené makrely, tuňák), alkohol (hlavně víno), rajčata, špenát, maso zejména ohřívané (hlavně kuřecí), semínka (dýňová, slunečnicová), koření (hřebíček, skořice, kari), čokoláda, kakao a řada dalších.
Histamin v těchto potravinách je v těle, zejména ve střevě, zpracováván enzymatickými systémy, z nichž dominantní úlohu hraje enzym diaminooxidáza (DAO).
Pokud je tohoto enzymu ve střevě málo nebo je ho dostatek, ale nemá správnou funkci, tak k odbourání histaminu nedojde. Tento stav se pak navenek projeví řadou potíží jako jsou křeče v břiše, nadýmání, průjmy, migrény, svědění kůže, vyrážky, panické poruchy, poruchy plodnosti, bušení srdce, arytmie apod.
Zatím ještě není zcela jasné, zda jde o vrozenou dispozici nebo získanou poruchu.
K poruše tvorby enzymu dochází zejména u změněné střevní sliznice akutním či chronickým zánětem, například střevní záněty typu ulcerosní kolitidy, Crohnovy nemoci. Nedostatečná tvorba je při nedietované celiakii se strukturálním poškozením střeva, k snížení DAO dochází také při vleklých dyspeptických potížích včetně potravinových alergií.
Produkce DAO je navíc ovlivňována řadou farmak typu analgetik, antidepresiv, antirevmatik, takže pacient může mít dny, kdy problémy nemá vůbec a dny, kdy při stejném složení stravy potíže nastanou.
Právě proto je diagnóza tohoto onemocnění poměrně složitá a nejednoznačná.
Existuje možnost laboratorního stanovení hladiny nebo aktivity enzymu DAO ze séra, někteří odborníci ale tuto metodu nedoporučují jako smysluplnou pro její limity. Bohužel neplatí, že pokud jsou hodnoty ať již aktivity nebo sérové hladiny DAO snížené, jde vždy o průkaz onemocnění a při normálních hodnotách je onemocnění vyloučeno.
Proto stejně jako u non IgE mediovaných potravinových alergií se jeví jako nejvhodnější ke stanovení diagnózy histaminové intolerance anamnéza a eliminačně expoziční test. Principem tohoto testu je eliminace (vyloučení) potravin obsahujících histamin na 2-4 týdny, pak zařazení jednotlivých potravin zpět do jídelníčku. Pokud v době diety potíže vymizí a po opakovaném podání se opět objeví, dá se diagnóza HIT předpokládat.
Pro možnost ovlivnění hladiny i aktivity enzymu DAO dalšími vlivy nejde nikdy o dietu doživotní, ale po určité době – většinou 3-6ti měsíců je vhodné opětovně zkusit zařazení jednotlivých potravin. Potraviny, které již nevadí, je dobré vrátit do jídelníčku zpět.
Kromě diety můžeme ještě přidat do terapie medikaci antihistaminik – léků, které blokováním některých typů receptorů pro histamin zabrání plnému vývoji nežádoucích účinků histaminu v těle.
Mimo léky existuje i možnost užívání volně dostupného potravinového přípravku Daosinu v tabletách. Je to jakási forma náhradního enzymu diaminooxidázy, která se užívá cca 10 minut před konzumací jídla, ve kterém nejsme schopni zcela histamin vyloučit.
MUDr. Eva Tilšarová
Alergologická ambulance, Kroměříž
