Alergie na měkkýše a korýše
Alergie na korýše a měkkýše je v anglické literatuře označována jako alergie na „sea food“ případně „shell fish“, ve volném překladu „mořské plody“. Z hlediska skupin rozlišujeme alergii na korýše a měkkýše, nicméně alergen který vyvolává reakce, je bílkovina společná pro obě skupiny. Tou je tzv. tropomyosin. Jedná se o svalovou bílkovinu, která je stabilní při tepelném zpracování. Tropomyosiny jednotlivých druhů mořských plodů jsou si vzájemně velmi podobné. Proto při prokázané alergii na jeden druh mořských plodů je třeba se vyvarovat i konzumace ostatních. Naproti tomu není třeba automaticky vyřazovat z jídelníčku i ryby.
Mezi alergeny korýšů/měkkýšů a alergeny ryb neexistuje zkřížená reakce. Ryby však mohou být napadeny parazitem s názvem anisakis, jehož hlavním alergenem je také tropomyosin. V tom případě může pacient alergický na mořské plody zdánlivě reagovat i na rybu, i když ve skutečnosti byla reakce způsobena alergií na anisakis. Správnou diagnózu a následně i správná dietní opatření lze učinit po alergologickém vyšetření.
Korýši a měkkýši patří celosvětově mezi potraviny tzv. „velké 9“ nejčastějších spouštěcích alergenů. Výskyt alergie na korýše a měkkýše je vysoký zejména v zemích, kde se tyto potraviny konzumují ve vyšší míře. Jedná se zejména o přímořské oblasti a asijské země. V České republice je tato alergie zatím stále relativně vzácná, v případě měkkýšů spíše velmi raritní.
Alergie na mořské plody bývá obvykle závažná s reakcí i na minimální množství spouštěcího alergenu. Výjimkou není ani reakce na pouhý kontakt s aerosolem s obsahem alergenu. Pozor je třeba dávat zejména při návštěvě restaurací či konzumaci potravin asijské kuchyně. Označování potravin obsahujících mořské plody je podle platné legislativy povinné, což nicméně nevylučuje náhodnou kontaminaci potravin při průmyslovém nebo kuchyňském zpracování.
Pokud u Vás došlo k reakci po požití mořských plodů, je vhodné obrátit se na Vašeho alergologa, který provede příslušná vyšetření. Je potřeba odlišit, jestli se skutečně jednalo o „pravou“ alergii anebo o reakci jinou:
- toxickou (v potravině byly přítomny toxiny, např. při kontaminaci korýšů stafylokokovým toxinem nebo podezřelými řasami)
- infekční (v pokrmu byly přítomny viry či bakterie)
- reakci na větší množství histaminu (tzv. scromboid syndrom).
Alergologické vyšetření
V úvodu alergologického vyšetření se setkáte s lékařem, který během rozhovoru zjišťuje podrobnosti o vašich aktuálních potížích a jejich spojitosti s potravinou. Zajímají ho i další informace – například o vašem zdravotním stavu, o vašich stravovacích návycích, o lécích, které užíváte, o nemocech, které se vyskytují v rodině a o prostředí, ve kterém žijete a pracujete. Lékař odebírá anamnézu, která významně pomůže při stanovení správné diagnózy. Součástí alergologického vyšetření potravinových alergii jsou kožní testy, laboratorní vyšetření a v některých případech eliminační a eliminačně-expoziční test.
Dieta a léčba
I přes největší opatrnost může dojít k dietnímu omylu nebo chybě, proto je nošení balíčku první pomoci s léky nutné. Alergik nebo jeho opatrovník musí znát příznaky nežádoucí reakce, zajistit první pomoc a neprodleně podat léky podle instrukcí.
Vyhýbání se alergenu a dieta bez problematické potraviny je obecně zabrání vzniku alergické reakce. Na základě výsledků specializovaného vyšetření vám lékař upřesní, jaké obiloviny je nutné vyřadit. Důležitá je neustálá kontrola složení potravin. Pozor na skryté alergeny a kontaminované potraviny. Reakci může vyprovokovat i nepatrné množství alergenu.
Život s alergií
Pětadvacetiletá Lenka vyráží se svým přítelem na vytoužený prodloužený víkend-konečně. V sobotu si udělají hezkou procházku-ujdou patnáct kilometrů v horském terénu, zaslouženě relaxují v sauně a nakonec je čeká romantická večeře. Vybírají ze švédského stolu jednu pochoutku za druhou a neopomenou ochutnat ani rizoto s mořskými plody. Nechybí dobré víno a pohodová atmosféra je téměř dokonalá nebýt toho, že právě v okamžiku, kdy se Lenka chystá vypravit se pro lákavý zákusek, uvědomí si, že něco není v pořádku-cítí, jak se jí stahuje krk, srdce bije jako na poplach a náhle má pocit, že by se snad mohla uškrábat na břiše. To už si všimne i přítel, že Lenka má oteklý ret a ošklivé červené
„fleky“ po celém obličeji. Vyděsí se, ale duchapřítomně zareaguje-opatrně vyvede Lenku na čerstvý vzduch a podá jí tabletku antihistaminika, kterou jako roztočový alergik nosí s sebou. Třicet minut sedí venku před hotelem, než se Lenčin stav zlepší natolik, že se odebere do pokoje a padne do postele. Druhý den není po reakci ani památky.
Co se Lence stalo?
Lenka prodělala celkovou reakci po konzumaci mořských plodů.
Proč Lenka na mořské plody zareagovala, když je v minulosti již konzumovala a nikdy se nic nedělo?
Možných vysvětlení je více. Roli mohlo hrát množství požité potraviny-je možné, že Lenka snědla více alergenu než jindy, byl tak překročen určitý práh a tělo pak na potravinu zareagovalo. Reakci mohly také potencovat přidružené okolnosti-tělesná námaha, možná dehydratace po celodenní túře a saunování a samozřejmě i vypitý alkohol. Nebo se nemuselo jednat o pravou alergickou reakci a Lenčino tělo zareagovalo na větší množství histaminu obsaženého v mořských plodech.
Jaký by měl být v další postup?
Lenka by měla vyhledat péči alergologické ambulance a absolvovat vyšetření včetně krevních testů. Měla by být vybavena pohotovostním balíčkem a napříště se vyhýbat konzumaci mořských plodů.
autorka textu: MUDr. Eva Vrbová